Podle vedcu mohlo vnitrní jádro Zeme za posledních 20 let zmenit svuj tvar. Nejnovejší výsledky výzkumu byly zverejneny v prestižním časopise Nature Geoscience. Výzkumný tým vedený Johnem Vidalem z University of Southern California analyzoval seismická data ze 128 zemetresení, která se odehrála mezi lety 1991-2023.
Vedci odhadují, že vnitrní jádro Zeme tvorí železo-niklová koule o polomeru približne 650 km. Nachází se v hloubce kolem 5 000 km pod povrchem Zeme, kde panují extrémní podmínky - teplota až 5 400 °C a tlak dosahující 365 gigapascalu (GPa), což je více než 3 milionkrát vyšší tlak než atmosférický tlak na zemském povrchu. Vnitrní jádro obklopuje tekuté vnejší jádro, které hraje zásadní roli pri generování magnetického pole naší planety.
"Vnitrní jádro se otáčí nezávisle na tekutém vnejším jádru a zbytku planety. Pokud by se tento pohyb zastavil, Zeme by prišla o své magnetické pole a mohla by se podobat nehostinnému Marsu, který ztratil své magnetické pole pred miliardami let" - píše BBC. Zemské magnetické pole nás chrání pred nebezpečným kosmickým zárením, které by mohlo mít vážné dopady na život na Zemi.
National Geographic uvádí, že vedci mají podezrení, že vnitrní jádro nejen mení rychlost rotace, ale také postupne mení svuj tvar. Zdá se, že príčinou techto zmen je interakce mezi vnitrním jádrem a tekutým vnejším jádrem. BBC dodává, že je možné, že tyto zmeny souvisí i s promenami v zemském magnetickém poli.
Nový vedecký objev by mohl pomoci lépe porozumet fungování zemského gravitačního a magnetického pole. "Je to skoro jako sci-fi, když si predstavíme, co se deje na povrchu vnitrního jádra. Je to prostredí, které se naprosto liší od všeho, co známe - s odlišným časovým merítkem, jinými materiály a ohromnými silami. A presto tam mužeme nahlédnout pomocí nejnovejších seismických pozorování" - vysvetluje John Vidale. Jaký dopad mohou tyto zmeny mít na budoucnost Zeme? To zustává otázkou pro další výzkum.