Deti dedí po rodičích mnoho vlastností: sklon k nemocem nebo nadváze, výšku, tvar rtu, zuby, barvu vlasu - a také barvu očí. Odpoved na otázku, po kom konkrétne díte zdedí barvu očí, ale není tak jednoduchá, jak se učí na základní škole. Od každého rodiče získává díte dve alely - nekteré mohou být dominantní (napr. pro tmavou barvu), jiné recesivní (napr. pro svetlou). Proto i když mají oba rodiče stejnou barvu očí, díte ji mít nemusí.
Barva očí dítete se postupne vyvíjí - roli hraje i dedičnost po predcích
Vetšina novorozencu má modré nebo šedé oči. Je to proto, že v jejich tele je zatím nízké množství pigmentu melaninu (černý), eumelaninu (hnedý) a feomelaninu (červený). Jak díte roste, tyto pigmenty se začnou tvorit a barva duhovky se postupne mení.
Zmena obvykle probíhá v prvních mesících až roce života, nekdy i déle - až do tretího nebo čtvrtého roku. Až poté lze mluvit o konečné barve očí. Nejčastejší je ztmavnutí barvy. Zesvetlení je vzácné a typičtejší spíše pro vyšší vek.
Barvu očí muže ovlivnit i zdraví či zranení
Jak už zaznelo, barva očí je výsledkem kombinace nekolika genu, nikoli jen jediné dedičné linie. Navíc muže behem života menit nejen kvuli množství pigmentu, ale také vlivem zranení, infekcí, vystavení slunečnímu zárení nebo hormonálním zmenám.
Zajímavým príkladem je David Bowie - jeho ruznobarevné oči byly výsledkem úrazu hlavy, po kterém mu zustala trvale rozšírená jedna zornice. Herečka Mila Kunis má jedno oko zelené a druhé hnedé kvuli chronickému zánetu duhovky.
