Pracovní kariéra a dosahování cílu často zabírá vetšinu života. To ale neznamená, že bychom se meli kariére maximálne obetovat. Zachování správné rovnováhy mezi osobním a pracovním životem umožňuje dosáhnout skutečné spokojenosti. Jak se ukazuje, honba za penezi je často silnejší než rovnováha, kterou predstavuje domov, rodina, prátelé nebo odpočinek a dovolená. Denne se o tom bolestne presvedčuje jedna z našich čtenárek.
"Je mi 33 let a mám pocit, že žiji pro práci. Nemám partnera, nevycházím s práteli do mesta, a když se vracím z kanceláre domu, najím se a jdu spát" - píše paní Elwira.
"Dokonce jsem si založila Tinder, ale rychle jsem zjistila, že se do tohoto sveta nehodím"
Vidím, že svet prochází opravdovou revolucí. Mení se lidé, situace, potreby a očekávání. Já ale zustávám na míste. Jako díte, když jsem ješte verila v Boha, modlila jsem se za dobrého manžela, dum plný detí a dve kočky. Dnes mám pocit, že nikdy nedosáhnu toho, o čem jsem snila. Nemám od sveta velká očekávání. V podstate vezmu vše, co dostanu, ale toto uvedomení prišlo až po tom, co jsem si uvedomila, že nastal moment, kdy bude zatracene težké najít partnera. Založila jsem si dokonce Tinder, ale rychle jsem zjistila, že se do toho nehodím. Neumím flirtovat, a když me kolegyne z práce zvou na pivo nebo do klubu, odmítám a vymlouvám se, že me zrovna navštíví rodina nebo že mám náhlou návštevu u zubare. Takhle je mi to jednoduše pohodlnejší.
"Život o samote opravdu není snadný"
Je mi líto, když vidím, jak si prátelé zakládají rodiny, rodí deti, cestují a realizují se i profesne, zatímco mne zbylo jen to poslední. Práce, práce a zase jen práce. Žiji pro práci a to je pravda. Když se vracím z práce, jdu rovnou spát, protože ráno musím vstávat do práce. Muj život je vegetace, ale vím, že jsem si to zpusobila sama. I když život ve velkém meste nabízí mnoho možností, me to jednoduše ubíjí. Jsem snad horší? Starám se o sebe, mám dobré vzdelání, pronajímám si byt v hezké čtvrti a dobre vydelávám. Mohu si dovolit zahraniční výlet nekolikrát do roka, ale nedelám to, protože si neumím predstavit jet nekam sama. Moje kamarádky mají manžely a partnery, a nechci jim lézt do cesty. Život o samote opravdu není snadný, zvlášte behem prázdnin. Když všichni cestují, já ležím v posteli nebo uklízím byt.
Chtela bych zmenit svuj život, ale nevím, jak to udelat. Cítím se bezmocná a opravdu se nechci litovat, o to tady vubec nejde. Jak se dostat ze své komfortní zóny a vyjít mezi lidi?
Elwira
