Autorkou článku je Justyna Bryczkowska, novinárka Gazeta.pl.
Horor: jeden z nejvýhodnejších filmových žánru
Horor je pro filmare jedním z nejvýnosnejších a zároveň nejriskantnejších žánru. Tržní praxe ukazuje, že nízkonákladové produkce se mohou vrátit nekolikanásobne. Kultovní horor Johna Carpentera Halloween vznikl za približne 300–325 tisíc dolaru a v kinech vydelal 70 milionu dolaru. Saw z roku 2004 s rozpočtem 1,2 milionu dolaru vydelalo 105 milionu. Rekordní horor It z roku 2017, který mel rozpočet 35–40 milionu dolaru, vydelal témer 702 milionu dolaru po celém svete.
Proč lidé horory tak rádi sledují?
„Paradox hororu" spočívá v tom, že za určitých podmínek muže být strach zábavný, píše Richard Sima z The Washington Post. Vedci se vetšinou shodují, že horory poskytují divákum psychickou a fyzickou stimulaci. U nekterých je tato stimulace negativní, protože pocitují strach nebo úzkost, zatímco u jiných je pozitivní, nebot film jim prináší vzrušení či radost. Dr. Glenn Walters už v roce 2004 v Journal of Media Psychology zjistil, že horory jsou pro diváky pritažlivé zejména kvuli trem základním prvkum: prekvapení, tajemství a grotesknosti.
Chtejí se diváci bát, ale ne príliš?
Fiktivní povaha hororu jim umožňuje zachovat si pocit kontroly. Tento mechanismus funguje lépe u diváku, kterí si jasne uvedomují, že filmy jsou fikce. Negativní účinky sledování hororu však mohou mít mladší diváci nebo ti, kterí vnímají filmový svet s vetším realismem.
„Lidé, kterí vyhledávají vzrušení, si užívají pocit extrémních emocí. A horory jsou jedním ze zpusobu, jak si takový zážitek doprát," vysvetluje Coltan Scrivner z University of Chicago. Když pocitujeme úzkost, sympatický nervový systém zvyšuje produkci adrenalinu a zrychluje napríklad tep. Po zhlédnutí desivého filmu se aktivuje parasympatický systém, který uvolňuje telo a stimuluje produkci hormonu, díky nimž se cítíme dobre.
Horory jako „bezpečné simulace" strašidelných situací
Podle oblíbené teorie horory umožňují divákum simulovat strašidelné a nebezpečné situace v bezpečném prostredí. Coltan Scrivner v rozhovoru pro BBC Science Focus ríká: „Strach a úzkost jsou emoce, které lidé v bežném živote často nezažívají, takže je nemají možnost procvičovat. Prožívání techto pocitu zábavnou formou jim dává pocit, že situaci zvládají. Je to jako simulátor letu."
Horory jako nástroj na zvládání stresu a úzkosti
Horory mohou být i skvelým nástrojem na zvládání úzkosti. Terapeutka Jocelyn McDonnell z Northwestern University uvádí, že sledování hororu muže odlákat pozornost od stresujících problému. Také pomáhají pacientum zvyknout si na své reakce na stres a nakonec je presvedčit, že dokážou zvládnout to, čeho se obávají.
McDonnell vysvetluje: „Divák zjistí, že prestože má rychlý tep a svalové napetí, ve skutečnosti se nenachází v žádném skutečném nebezpečí."
Kdo a proč sleduje horory? Tri typy diváku
Výzkumy rozlišují tri typy diváku hororu. První skupinou jsou fanoušci adrenalinu, druzí jsou „white knucklers" (volne preloženo „držáci", tedy ti, kdo mají z hororu strach, ale stále si je užívají), a tretí skupinou jsou „dark copers", kterí horory využívají ke zvládání strachu. Sledují horory, aby se o sobe neco naučili a bezpečne zjistili, jak reagují na desivé situace.
