Metody výchovy dítete se časem vyvíjejí. Donedávna bylo v mnoha rodinách bežné presvedčení, že chválit díte, ríkat „Jsem na tebe hrdý/hrdá" a projevovat mu nehu je špatné, protože to díte rozmazluje a kazí. Dnes už víme, že tzv. studená výchova, tedy omezování projevu emocí, včetne lásky, a prísná pravidla, prináší více škody než užitku. Díte pak nevyrustá v silnou a sebevedomou osobnost, ale naopak. „Studená výchova, tedy nedostatek projevu lásky a nehy, zanechává v človeku trvalé následky," zduraznila psycholožka dr. Aleksandra Piotrowska v rozhovoru pro server weekend.gazeta.pl.
Podle portálu zwierciadlo.pl psychologové nejčasteji uvádejí šest problému spojených s chladnými vztahy s rodiči. Prvním je nízké sebevedomí. Nedostatek komplimentu a pochval za úspechy, spojený s kritikou a nesplnenými očekáváními, zpusobuje, že v dospelosti máme často pocit, že nejsme dostatečne dobrí, hodnotní.
Podceňování vede také k nedostatku motivace, což se odráží v neochote plnit si sny a cíle. Proč se snažit, když to stejne skončí neúspechem a snaha bude jen kritizována? Studená výchova vede k tomu, že dospelí pak neumí prijímat komplimenty. Pokud díte bylo málokdy nebo nikdy chváleno, komplimenty ho znejistují, protože v nem vzbuzují podezrení na špatné úmysly a neuprímnost. Po pochvale má často tendenci své zásluhy zlehčovat.
Dospelé díte, které nebylo dostatečne uznáváno, má často sklon k chorobnému perfekcionismu. To je časté zejména u detí, které rodiče kritizovali za nedostatečné výsledky ve škole nebo ve sportu, napr. za jednu čtyrku, druhé či tretí místo v souteži, nebo absenci ocenení na vysvedčení. „Obetem studené výchovy" se také pričítá precitlivelost na kritiku. Jakoukoliv, i konstruktivní pripomínku, vnímají jako útok.
Často se také angažují v toxických vztazích. Když si díte zvyklo, že si nezaslouží chválu a lásku rodiču, podvedome si myslí, že ji nemuže čekat ani od svého partnera. V takové vztahy se pak často dostávají nevedome.
Autorkou textu je Magdalena Polska, novinárka Gazeta.pl