Jak už název napovídá, doplňky stravy mají za úkol doplnit určité nedostatky v tele. Vždy je však treba mít na pameti, že nenahrazují pestrou stravu a rozhodne nejsou magickým rešením všech našich problému. Zdá se však, že presne takto je vnímána ašvaganda. To ale není jediný duvod, proč Dánsko zakázalo doplňky založené na této rostline.
Ašvaganda, známá také jako vitánie snodárná nebo indický ženšen, je rostlina, která se vyskytuje v Asii, Africe a v nekterých částech Evropy. Její koreny a plody se po staletí používají v lidovém léčitelství a v současné dobe se často prodává v podobe doplňku stravy v mnoha zemích. Od června 2024 ji však v Dánsku nenajdeme. Dánská veterinární a potravinová agentura (DVFA) se rozhodla zakázat její prodej na základe zprávy Dánské technické univerzity (DTU) z roku 2020. To vyvolalo mezinárodní debatu o vlivu indického ženšenu na lidský organismus, jejímž shrnutím byl mimo jiné článek "Dánský zákaz používání ašvagandy: pravda, dukazy, etika a predpisy" publikovaný Národní lékarskou knihovnou. I když jiné zeme zatím Dánsko nenásledovaly, lékari v Nizozemsku či Finsku také varují pred temito produkty.
Provedeno bylo jen málo vedeckých studií o škodlivém pusobení ašvagandy. Nicméne lékari z Nizozemska i jiných zemí hlásili otravy u lidí, kterí tyto doplňky užívali. V techto prípadech se jednalo o škodlivý vliv na játra
- uvádí Národní institut verejného zdraví (RIVM) v Nizozemsku. Predevším upozornili na možné riziko pro tehotné ženy. Dríve byla totiž ašvaganda používána mimo jiné k vyvolání potratu, zejména v Číne a Indii. Kde se ale vlastne vzala popularita vitánie snodárné?
Ašvaganda má údajne zlepšovat koncentraci a pamet, zmírňovat úzkost a deprese a také napetí zpusobené stresem. Podle výrobcu pomáhá také pri zánetech kloubu a bolestech zad. Práve první skupina problému se však zdá být duvodem, proč si tento doplnek získal tolik príznivcu, včetne mladých lidí. Na tento problém nedávno upozornila lékárnice Hanna Przerada na sociálních sítích, kde na TikToku ukázala video slibující "vypnutí emocí" díky indickému ženšenu.
I když vedecké studie ukazují, že ašvaganda muže pomoci lidem, kterí trpí úzkostí nebo problémy se spánkem, nemela by být dlouhodobým rešením problému s duševním zdravím
- zdurazňuje Przerada.
Autorkou textu je Marta Wudel, novinárka Gazeta.pl