To nejhorši, co mužeme rict diteti. Detský psychiatr varuje: "Posiláme zprávu"

Detský psychiatr upozornuje na castou rodicovskou chybu, se kterou se setkává ve své praxi. Jak se ukazuje, mnoho rodicu ji pravidelne opakuje v každodennim živote. "Posilaji detem zprávu, že jejich pocity nejsou duležité" - zduraznuje.
To nejhorši, co mužeme rict diteti. Detský psychiatr varuje: 'Posiláme zprávu'
Fot. Adam Stępień / Agencja Wyborcza.pl; instagram.com/drwilloughjenkins/

Rodiče své deti milují a snaží se je vychovávat co nejlépe. I presto však mohou spadnout do bežných výchovných pastí, které mohou negativne ovlivnit vývoj a chování dítete. Dr. Willough Jenkins, zkušená detská psychiatrička, na základe své praxe vyvodila prekvapivé závery.

To nejhorši, co mužeme rict diteti. Detský psychiatr varuje: 'Posiláme zprávu'
To nejhorši, co mužeme rict diteti. Detský psychiatr varuje: 'Posiláme zprávu'Fot. Adam Stępień / Agencja Wyborcza.pl; instagram.com/drwilloughjenkins/

Jaké výchovné chyby rodiče delají? Specialistka odhaluje nejčastejší problém

Specialistka v detské psychiatrii ve videu na Instagramu uvedla, jaká je jedna z nejčastejších rodičovských chyb. Jde o ríkání detem, aby prestaly plakat. Vysvetlila, že taková reakce muže zpusobit, že díte bude mít pocit, že jeho emoce pro nás nejsou duležité a že s nimi nepočítáme.

"Ríkat detem, aby neplakaly, jim dává zprávu, že jejich pocity nejsou duležité. Pláč je prirozený zpusob vyjadrování emocí a je duležité, aby se deti cítily bezpečne a mohly projevit, co cítí," zduraznila Jenkins. Místo toho rodiče povzbuzuje, aby své deti podporili slovy:

Je normální, že se cítíš smutne. Pojdme si o tom promluvit.

Prečtete si také: Ženy masove používají gelové laky. Po čase se ale objevuje nepríjemný príznak. "Budila jsem se v noci".

Kdy by mel detský pláč znepokojovat? Expertka radí, jak reagovat

Ashley Pagenkopf, odbornice z Cook Children's Medical Center, rovnež ve svém blogu v roce 2022 vysvetlila, že pláč je prirozený vývojový mechanismus, který pomáhá zvládat emoce prostrednictvím uvolňování oxytocinu a endorfinu, hormonu prispívajících k pocitu klidu. Zdurazňuje také, že empatická reakce rodiče na detské slzy posiluje pouto mezi nimi a má vliv na schopnost dítete regulovat emoce. Doporučuje díteti nabídnout podporu slovy jako: "Mužeš plakat, nadechneme se zhluboka" nebo "Je to težké, ale zvládneš to".

Autorkou textu je Wiktoria Cidyło, novinárka Gazeta.pl.