Po úspešném pristání nekterí spokojení cestující začnou tleskat. Ostatní nad tím kroutí očima, cítí rozpaky a považují to za "trapné". Potlesk je ale proste zpusob, jak ocenit pilota za to, že bezpečne dopravil pasažéry na místo určení. Zvlášte ti, kdo se bojí létání, mohou cítit potrebu takto podekovat. Vdečnost, úleva a radost ale nejsou jedinými duvody.
Potlesk je také výrazem pozitivních emocí a nadšení, napríklad proto, že práve začínají prázdniny. V tomto prípade je to radost nejen z úspešného pristání, ale i z očekávání dovolené a nových zážitku. Dalším duvodem je, že i ti, kdo by sami nezačali tleskat, se často pridají k ostatním – jde o prirozenou reakci.
Tento jev potvrzuje i profesor sociologie na University of Illinois Clark McPhail, který v rozhovoru pro mic.com uvedl: "Cestující pravdepodobne vyjadrují uznání pilotovým schopnostem pri bezpečném pristání. Tleskání se navíc často šírí jako vlna – nekolik lidí začne a ostatní se pridají".
K tématu se vyjádril i odborník na etiketu Thomas Farley. "Pro ty, kdo létají jen zrídka, nebo pro nervózní pasažéry, je spontánní potlesk po pristání nejprirozenejším zpusobem, jak vyjádrit úlevu, vdečnost a nadšení z dosažení cíle. Pokud je potlesk krátký a nezmení se v hlasité oslavy, nevidím v tom problém z pohledu etikety," rekl. Mel i radu pro ty, které tleskání irituje. „Rekl bych, že máte tri možnosti: pridejte se, usmejte se a vydržte to, nebo si nechte sluchátka v uších, dokud nedojdete k bráne" - dodal.
Existují situace, kdy je potlesk obzvlášt častý. "Lety do rekreačních destinací, jako jsou Las Vegas, Havaj nebo Orlando, často končí potleskem po pristání" - vysvetlila letuška Kara Mulder. Navzdory zažité predstave to nedelají jen Poláci. Ukazuje se, že jde o bežný zvyk Američanu a Židu. "Američané jsou expresivnejší. Asiaté nebo Skandinávci tleskají málokdy" - uvedla letuška. Často tleskají i Britové, Rusové a Irové.