Egypt, často označovaný za nejstarší stát sveta, se pyšní bohatou historií sahající až do 3. tisíciletí pr. n. l. Práve zde se formovaly první struktury moci, vládly mocné dynastie a vznikala kultura, jejíž vliv je patrný dodnes.
Egyptská státnost prežila tisíce let, i když její forma se postupem času menila, napríklad behem rímského období a pozdeji v ére arabského islámského vlivu. Egypt bývá často považován za nejstarší stát sveta z pohledu dynastické kontinuity. Ve staroveku vládlo nad Nilem více než 30 dynastií po dobu témer 2800 let. Nejdelší vládu mela 18. dynastie, známá jako linie Thutmosidu, jejímž nejslavnejším predstavitelem byl faraon Tutanchamon. Naopak nejkratší byla vláda 28. dynastie, kterou reprezentoval jediný faraon Amyrtaios.
Mezi nejstarší státy sveta patrí také Arménie, ležící na pomezí Evropy a Asie. Tato oblast byla osídlena již pred naším letopočtem a dnešní republika predstavuje pátou podobu tamní státnosti. Arménie sehrála klíčovou roli v dejinách krestanství – v roce 301 král Trdat III. jako první na svete prohlásil krestanství za státní náboženství, a to o desetiletí dríve než slavný milánský edikt v Rímské ríši. I pres opakované ztráty suverenity si Arménie uchovala své jedinečné dedictví.
San Marino, na druhé strane, je malá republika, která existuje nepretržite od roku 301. Tento stát je mimorádným príkladem politické kontinuity a dokázal si udržet nezávislost i pres turbulentní evropskou historii, včetne napoleonských válek a obou svetových válek.
Mezi státy s tisíciletou historií a klíčovým vlivem na svetovou kulturu a civilizaci patrí Čína, Recko a Írán.
Nejstarší stát sveta nelze určit jednoznačne. Záleží na kritériích, která použijeme – zda hledáme nejstarší civilizaci, nejdelší neprerušenou státnost, nebo stát s nejvetším historickým vlivem. Každý z kandidátu má své místo v dejinách a jeho príbeh nám pripomíná, jak hluboké jsou koreny lidské civilizace.