"Když nekdo ze trídy mé dcery porádá narozeninovou oslavu, rodiče se automaticky ptají, co koupit jako dárek. Ne proto, že bychom nemeli nápady, ale abychom se vyhnuli duplicitám - deti dnes mají proste všechno" - ríká Marlena v rozhovoru pro eDziecko.pl.
"Čím dál časteji se domlouváme na společném dárku nebo dárkových poukázkách do oblíbených obchodu. Je to praktické, ale zároveň me to nutí zamyslet se: Kolik vecí vlastne našim detem kupujeme?" - dodává.
Detství v 80. a 90. letech melo jednu vec, kterou dnešní deti témer neznají - radostné očekávání. Čekalo se na vysnené kolo, panenku nebo kolečkové brusle. Takové dárky se často dávaly až k narozeninám, na Vánoce nebo k prvnímu svatému prijímání. A když konečne prišly, byly obrovským zdrojem radosti.
Dnes je situace jiná. "Když se pred Vánocemi ptám prátel, co plánují koupit svým detem, často slyším: ‚Ale co jim chybí? Už všechno mají.‘ A u nás doma je to stejné" - ríká Asia."Když mé deti neco chtejí a je to v rozumných mezích, obvykle jim to koupím hned, nečekám na žádnou zvláštní príležitost".
Príklad?
Další príklad?
"Muj syn si oblíbil dinosaury z Jurassic World a velmi rychle nasbíral celou kolekci figurek. Bylo težké mu odeprít další, protože jsme s manželem videli, jak ho to baví". Asia priznává, že i jí samotné se kolekce líbila – mela pro ni nostalgickou hodnotu. Jako díte vyrostla v dobe, kdy byly hračky nedostatkovým zbožím, a ted, když si je muže dovolit, jí delá radost, že je muže kupovat i svým detem.
Pritom však nekupuje detem vše bez rozmyslu. Dává prednost kvalitním hračkám, které považuje za rozvíjející a podnetné, a často si s nimi hraje společne s detmi.
Asia si myslí, že rodiče narození v 80. letech mají tendenci doprávat svým detem víc, protože se snaží vykompenzovat vlastní detství, kdy bylo mnoho vecí nedostupných.
"Moje matka mi často ríká, že moje deti mají všeho moc a že je rozmazluju. Podle ní na nic nečekají a z ničeho se neteší. Ale ona nechápe, jak dnes vypadá výchova detí". Asia si myslí, že nemá smysl srovnávat výchovu dnes a pred triceti lety. Dnešní svet je jiný, možnosti jsou jiné a i deti mají jiné potreby.
"Dríve se emocím detí nevenovala taková pozornost, dnes je to jinak. Současní rodiče chtejí vyvažovat všechny aspekty výchovy. A pokud to delají s rozumem, proč by jim to melo být vyčítáno?".
"Není nic špatného na tom, když rodiče naplňují potreby svých detí. To je prece jejich úkol" - ríká psycholožka Elżbieta Grabarczyk-Ponimasz z varšavské poradny Salamandra. "Duležité ale je rozlišovat mezi potrebami a rozmary. Pokud díte dostane vše, co si preje, okamžite a bez námahy, učí se, že mu vše automaticky patrí".
Žijeme v kulture nadbytku a nekdy méne znamená více. Možná není nutné kupovat další stavebnici, panenku nebo autíčko. Možná je lepší venovat díteti čas a pozornost.