V poslední dobe se v médiích stále časteji objevuje termín "singloza". Označuje rostoucí počet lidí, kterí se rozhodli žít sami. Odhaduje se, že v současnosti je v naší zemi témer osm milionu single lidí. Samozrejme ne všichni si to tak naplánovali. Mezi nimi jsou i tací, kterí by svuj status v budoucnu chteli zmenit. Podle analýz vedcu z Varšavské technické univerzity však budou v roce 2030 single lidé tvorit až 36 procent všech dospelých v Polsku.
Dobrovolná volba single života vyvolává mnoho kontroverzí. Nekterí si myslí, že za takovým rozhodnutím stojí strach z citového závazku nebo neschopnost najít vhodného partnera. "Na první pohled se muže zdát, že vedome žít bez partnera je neco neobvyklého. Ale to je jen zdání. Ve skutečnosti jde o velmi složitý proces, který je dusledkem sociálních, kulturních a ekonomických zmen, ale také individuálních potreb a rozhodnutí" - vysvetlila psycholožka Dorota Minta v rozhovoru pro WP Kobieta.
Tri ženy, které jsou single a v současné dobe nechtejí vstupovat do žádných vztahu, se s námi podelily o své zkušenosti a názory.
Judyta má 32 let a je single odjakživa. Jak ríká, konečne svou situaci prijala - a dokonce si ji začala vážit. "Kdysi jsem snila o velké lásce a rodine. Ale všechny mé vztahy končily negativními zkušenostmi. Nikdy jsem se nedostala do opravdového vážného vztahu s mužem. Stávalo se napríklad, že jsem poznala nekoho, kdo se zdál být ideální. Po pár schuzkách jsem se začala emocionálne angažovat a premýšlet o společné budoucnosti. A po mesíci nebo dvou se ukázalo, že má rodinu a samozrejme 'plánuje rozvod'. Moc dobre jsem vedela, jak takové situace fungují, a nikdy jsem se do nich nechtela zaplést" - vypráví.
Ve chvíli, kdy si uvedomila, že ji neustálé zklamání ve vztazích pripravuje o radost ze života, rozhodla se prestat se snažit. "Dovršila jsem tricítku a došlo mi, že tahle jedna oblast mi kazí celý život. Rozhodla jsem se, že vztahy nechám být. Mužu být sama klidne až do konce života, ale to neznamená, že zbytek let strávím smutkem a zoufalstvím" - ríká Judyta.
Začala chodit na terapii, soustredila se na své koníčky, doprála si více odpočinku a radostí. „Miluji svuj současný život a opravdu v nem nevidím místo pro vztah. Jsem ráda, že jsem se od toho všeho odstrihla a nemusím už rešit zklamání v lásce. Možná mám na vztahy proste smulu? A i kdyby, neznamená to, že si nemužu užívat jiných oblastí života," uzavírá.
26letá Martyna, která má za sebou dva toxické vztahy, se momentálne dívá na vztahy podobne. "Myslím si, že mám ješte dost času na hledání a práci na sobe. S terapeutem se snažíme pochopit, proč jsem dríve vstupovala do vztahu, které mi ubližovaly. Protože prý ne každý muž je toxický a ne každý vztah znamená bolest a stres. Zatím se mi tomu ale težko verí. Proto ted žádné vztahy nechci" - vysvetluje.
V současnosti se cítí mnohem lépe než kdykoliv predtím. "První vztah jsem mela od šestnácti do dvaceti let. Druhý začal hned po tom prvním. Rozešli jsme se pred rokem a pul. A tehdy začalo to nejlepší období mého dospelého života. Konečne mám čas na vlastní rozvoj, na to, abych poznala sama sebe. Drív jsem prešla z jednoho toxického vztahu rovnou do druhého. Ted už vím, že tohle je bohužel bežný vzorec" - ríká Martyna.
"Díky posledním mesícum jsem konečne pochopila, co tím moje babička myslela, když ríkala: ‚Když není chlap, je klid.‘ Nemyslím si ale, že to tak zustane navždy - v budoucnu bych chtela mít díte. Jen doufám, že si vyberu partnera moudreji" - dodává.
36letá Ilona tvrdí, že byla vždy single – a nehodlá na tom nic menit. Od puberty byla pouze na čtyrech schuzkách, ale žádná z nich ji nepresvedčila o tom, že by vztah stál za zmenu jejího životního stylu. Dnes má stabilní práci, vlastní byt a dostatek času na cestování. A je spokojená.
"Kdybych chtela, pravdepodobne bych mohla být ve vztahu. Ale proč? To proste není model pro me. Naštestí nechci mít deti, protože to by veci trochu komplikovalo" - ríká Ilona.
Zároveň zdurazňuje, že nemá žádné traumatické zkušenosti, které by ji od vztahu odrazovaly. "Lidé si myslí, že každá žena touží po lásce, svatbe a detech. Ale mne tohle všechno bylo vždycky jedno" - uzavírá.