Satelitní data nám umožňují sledovat zmeny na pólech Zeme v reálném čase, včetne rozsahu morského ledu. Tento ledový pokryv, který pokrývá oceány v Arktide i vody kolem Antarktidy, se prirozene rozširuje a zmenšuje v závislosti na ročním období. Tentokrát se však deje neco neobvyklého.
Arktida se otepluje nejrychleji na svete. Dusledky jsou alarmující
S pokračujícími klimatickými zmenami roste prumerná teplota i v polárních oblastech - a Arktida je nejrychleji se oteplujícím místem na planete. Tento trend výrazne ovlivňuje tvorbu morského ledu.
- V zime zamrzá stále menší část oceánu.
- V léte se roztává čím dál více plovoucího ledu.
Stejný proces probíhá i kolem Antarktidy, kde se množství ledu zmenšuje nebývalým tempem. Podle satelitních merení byl mezi 8. a 13. únorem rozsah ledu v Arktide nejnižší v historii, pričemž data máme k dispozici od 70. let 20. století.
Také kolem Antarktidy se rozsah ledu priblížil historickému minimu. Na mapách níže je znázornen aktuální rozsah ledu na obou pólech, pričemž žlutá linie označuje prumernou hodnotu pro období 1981-2010. Na severní i jižní polokouli nyní chybí nekolik milionu kilometru čtverečních ledu oproti dlouhodobému prumeru.
Rekordne nízká ledová pokrývka
Celková plocha morského ledu na obou pólech klesla na začátku února na 15,76 milionu km², jak uvádí BBC. Predchozí rekord, zaznamenaný v roce 2023, činil 15,93 milionu km². Rozdíl mezi temito hodnotami je vetší než celková rozloha Bulharska.
Rozsah ledu se prirozene mení rok od roku, ale dopady klimatických zmen jsou nepopiratelné. Ne každý rok znamená méne ledu, protože existují krátkodobé výkyvy, ale dlouhodobý trend je zcela jasný. V 80. letech 20. století byla prumerná letní rozloha ledu v Arktide 7 milionu km². V letech 2010-2019 to bylo už pouze 4,5 milionu km².
Dlouho se zdálo, že ledová pokrývka kolem Antarktidy je vuči temto zmenám odolnejší, ale v posledních letech i zde dochází k rekordním úbytkum.
Nebezpečný retezový efekt
- Ztráta morského ledu nezpusobuje prímo zvyšování hladiny oceánu, na rozdíl od tání pevninských ledovcu na Antarktide a v Grónsku. Má to však dalekosáhlé dopady.
Ohrožení ekosystému a živočichu
- Ztrátou ledu trpí polární ekosystémy - napríklad lední medvedi, mroži a tuleni, kterí využívají zamrzlý oceán k odpočinku a lovu.
Zrychlené oteplování planety
- Nejvetším problémem je retezová reakce v klimatickém systému.
- Polární led funguje jako obrovské zrcadlo - jeho bílý povrch odráží vetšinu slunečního zárení zpet do vesmíru.
- Tmavá morská voda naopak pohlcuje teplo, což vede k dalšímu zvyšování teploty.
- Čím více ledu zmizí, tím rychleji se planeta otepluje - a tento proces se stále zrychluje.
Léto bez ledu? Vedci varují, že k tomu dojde už za pár desetiletí
Podle odborníku muže být Arktida behem letních mesícu bez ledu už v príštích desetiletích. To by melo zásadní dopady nejen na polární oblasti, ale i na celé klima planety. Ztráta ledu v polárních oblastech mení globální klima a její dusledky se budou čím dál více projevovat i v našich zemepisných šírkách.
