Studie spánku ukázaly, že usínání po pulnoci muže poškodit psychiku. Jak k tomu dochází? Vedci ze Stanford Medicine zkoumali tento jev na témer 75 tisících osob stredního a staršího veku (prumerný vek účastníku činil 63,5 roku a prumerná doba spánku byla okolo 7 hodin). Nejprve stanovili tzv. chronotyp každého účastníka a rozdelili je do skupin: "noční sovy", "ranní ptáčata" a smesné. Duševní stav hodnotili na základe lékarské dokumentace. Pozdním usínáním se počítalo usnutí v 1:00 v noci - toto kritérium bylo prizpusobeno prumernému veku účastníku, protože mladší lidé (napr. studenti) obvykle vedou jiný životní styl.
Analýza ukázala, že lidé, kterí usínají pred 1:00, trpí psychickými poruchami, poruchami chování, depresí či úzkostmi méne často než ti, kterí si lehnou až po 1:00 - a to bez ohledu na jejich chronotyp. At už jde o "noční sovy" nebo "ranní ptáčata", pokud usnou až po 1:00, vykazují podobné problémy. Zjistilo se, že jak lidé, kterí vstávají brzy, tak ti, kterí si rádi prespí, ale chodí spát pozde, mají vyšší míru duševních poruch, včetne deprese a úzkostných stavu. Nejvíce trpí tzv. "noční sovy", jejichž pravdepodobnost diagnostikování psychické poruchy je o 20 až 40 % vyšší. "Ranní ptáčata", která vstávají brzy, mají obvykle nejlepší duševní zdraví.
- Zjistili jsme, že dodržování vlastního chronotypu zde není klíčové a že pozdní usínání opravdu škodí psychice. Otázka zní: proč? - ríká dr. Jamie Zeitzer, profesor psychiatrie a behaviorálních ved, spoluautor studie.
Proč muže pozdní usínání poškodit psychiku?
Vedci nejsou zcela jisti - možná je to proto, že v noci lidé činí více rozhodnutí, která jsou škodlivá, napríklad konzumují alkohol, prejídají se, mají sebevražedné myšlenky či užívají drogy. Další vysvetlení nabízí autor studie, který predkládá hypotézu "nočního mozku". Podle této hypotézy mohou neurologické a fyziologické zmeny, ke kterým dochází pozde v noci, podporovat impulzivnost, negativní náladu, zhoršené posouzení situace a tendenci k riskantnímu chování. Vedci nyní plánují další výzkumy, aby zjistili, zda jsou určitá noční chování spíše spojena se špatným duševním zdravím než samotný čas usínání.
