"Obsesí", "fixací", "neukojitelnou touhou" 0 tak lze popsat současný zájem Donalda Trumpa o ukrajinské nerostné bohatství, které se stalo klíčovým tématem mírových jednání. Americký prezident nejčasteji zmiňuje kovy vzácných zemin, které podle nej mají hodnotu 500 miliard dolaru, což je částka, kterou údajne očekává od Kyjeva. Ačkoliv ukrajinské zásoby techto kovu nejsou žádným geopolitickým prevratem, jak se Trump možná domnívá, jejich význam pro moderní technologie je zásadní.
"Ve svetové ekonomice dnes hrají kovy vzácných zemin podobnou roli, jakou melo železo behem prumyslové revoluce - jsou klíčovým materiálem pro výrobu moderních stroju a technologií" - píší vedci z Pedagogické univerzity v Krakove.
"Moderní technologie sice stále obsahují železo, ale jeho význam klesá. Mnohem duležitejší jsou jiné kovy, zejména kovy vzácných zemin, které jsou klíčové pro obnovitelné zdroje energie - vetrné turbíny, solární panely a elektromobily" - dodávají. Krome toho se využívají v leteckém, kosmickém a obranném prumyslu.
Tento pojem označuje 17 chemických prvku, mezi které patrí:
Ukrajina má predevším ložiska lantanu, ceru, neodymu, erbia, ytria a skandia. Tyto prvky se využívají v:
Kovy vzácných zemin mají velmi podobné chemické vlastnosti, což často ztežuje jejich separaci. Liší se napríklad elektrickou vodivostí nebo magnetickými vlastnostmi.
Název "vzácné" muže být zavádející - ve skutečnosti se v zemské kure vyskytují časteji než napríklad zlato či platina. Cer a lanthan se dokonce radí mezi 30 nejčasteji se vyskytujících prvku na Zemi. Hlavním problémem je jejich obtížná težba a separace.
"Nízká koncentrace kovu vzácných zemin v rudách zpusobuje, že jejich extrakce v čisté podobe je velmi složitá a drahá. Napríklad v rudách monazitu nebo bastnäsitu tvorí jen zlomek procenta" - vysvetlují vedci. Proto se ruda nejprve rozemele na jemný prášek, poté prochází složitými chemickými procesy rafinace a čištení.
A zde nastává nejvetší problém s ukrajinskými ložisky. Jejich rafinace je extrémne náročná a svetový monopol na ni mají Čína a nekolik dalších zemí. Podle zprávy "Critical Raw Materials Guide" pochází: 68 % svetové težby techto kovu z Číny; 89 % rafinace probíhá rovnež v Číne.
Další zeme v težbe:
Další zeme v rafinaci:
A kde jsou nejvetší svetové zásoby?
Ukrajina se mezi deseti nejvetšími producenty vubec neobjevuje.
Odhaduje se, že Ukrajina má významné zásoby strategických surovin, i když jejich presné množství není verejne dostupné kvuli omezení prístupu k geologickým datum. Stručný prehled nejvýznamnejších svetových zásob kritických surovin (včetne Ukrajiny):
Ukrajina sice není svetovým gigantem v oblasti kovu vzácných zemin, ale muže hrát klíčovou roli v dodávkách dalších strategických surovin. Je tedy pravdepodobné, že americké geopolitické zájmy se nezamerují jen na kovy vzácných zemin, ale na mnohem širší spektrum nerostného bohatství.