Rozhovor vedl Daniel Drob, novinár Gazeta.pl.
Spekulace o abdikaci papeže Františka znovu sílí
Oznámení o svolání konzistore opet rozproudilo debaty o možné abdikaci papeže Františka. Mnozí si vybavili rok 2013, kdy práve na konzistori oznámil svou rezignaci Benedikt XVI. Existuje však i jiná interpretace: papež tímto krokem možná chce ukázat, že hodlá pokračovat ve svém pontifikátu. Na tuto možnost poukazují anglickojazyční novinári katolického portálu Aleteia, kterí pripomínají, že Kodex kanonického práva nevyžaduje, aby papež predkládal svou rezignaci kardinálum. Právní normy stanoví pouze to, že abdikace musí být rádne oznámena, pričemž není nutné, aby byla učinena prímo pred kardinálským kolegiem, jak to udelal Benedikt XVI.
Prof. Stempin: Probíhá príprava na uvolnení papežského stolce
Jiný pohled na situaci nabízí profesor Arkadiusz Stempin, historik, vatikánský expert a profesor na Univerzite ve Freiburgu a Uczelni Korczaka. "Oznámení konzistore je silným signálem, že se mužeme dočkat abdikace, nebo že se Vatikán pripravuje na nevyhnutelný scénár - smrt papeže. V Ríme je nyní prítomno neobvykle mnoho kardinálu, včetne tech, kterí pricestovali ze zámorí. To lze chápat jako další signál, že pontifikát se blíží ke konci - at už v dusledku zdravotního stavu papeže, nebo jeho prípadné abdikace" - zdurazňuje profesor.
Prestože poslední zprávy z Vatikánu hovorí o stabilizaci zdravotního stavu papeže Františka, profesor Stempin upozorňuje, že vyjádrení Vatikánu jsou formulována velmi opatrne. "Vatikán i papežovi lékari informují o jeho zdraví s velkou rezervou. Prítomnost kardinálu a svolání konzistore spíše naznačují, že kardinálské kolegium se již pripravuje na sede vacante - tedy na období bez papeže" - dodává.
Co František ríkal o své možné rezignaci?
Papež v minulosti nekolikrát zmenil svuj pohled na otázku abdikace. Na začátku svého pontifikátu predal tehdejšímu státnímu sekretári kardinálu Tarcisiu Bertonemu dopis, ve kterém stanovil podmínky své prípadné rezignace v prípade vážných zdravotních problému.
- V roce 2014 po návratu z Koreje naznačil, že abdikace Benedikta XVI. by se mohla stát bežnou praxí.
- V roce 2023 však prohlásil, že abdikace papežu by nemela být standardní záležitostí.
"Myslím si, že Petrova služba je ad vitam (celoživotní)" - napsal také ve své autobiografii, kterou cituje Katolická informační agentura (KAI). Presto František nevyloučil, že by v prípade závažných zdravotních prekážek mohl abdikovat. Pokud by k tomu došlo, nového papeže by zvolilo kardinálské kolegium na konkláve.
Frakce ve Vatikánu: Kdo dominuje mezi kardinály?
Kardinálské kolegium má 252 členu, ale právo volit papeže má pouze 140 kardinálu mladších 80 let.
- Nejvetší frakcí je "františkovská" skupina - kardinálové jmenovaní behem jeho pontifikátu. Je jich více než sto, sdílejí podobnou vizi církve jako František a vetšinou podporují jeho reformy.
- Uvnitr této skupiny jsou však i centristé, kterí sice nejsou proti Františkovi, ale neztotožňují se ani s konzervativní linií jeho predchudcu Jana Pavla II. a Benedikta XVI.
- Hlavní postavou centristického krídla je kardinál Pietro Parolin, státní sekretár Vatikánu. Je považován za jednoho z hlavních kandidátu na papežský úrad.
Naopak nejmenší frakcí jsou konzervativci, jejichž neformálním lídrem je 77letý kardinál Raymond Leo Burke. "Burke je známý svou rigidní tradicionalistickou linií. Nosí dlouhé purpurové rukavice a šestimetrový plášt, jehož vlečku za ním nosí akolyti. Ačkoli pusobí archaicky, v zákulisní politice je velmi obratný. V minulosti vedl skupinu kardinálu, kterí se snažili Františka sesadit. Nyní se bude snažit zablokovat volbu príliš liberálního papeže".
Polský papež? Nepravdepodobné
Podle prof. Stempina je velmi nepravdepodobné, že by nový papež pocházel z Polska. "Je nepravdepodobné, že by papežem byl Polák, Nemec nebo Latinoameričan. Ve Vatikánu sílí presvedčení, že by se mel na papežský stolec vrátit Ital. Možným kandidátem je také kardinál Mario Grech z Malty - zkušený církevní diplomat, který by mohl stabilizovat Vatikán po méne predvídatelném Františkovi".
Muže mít trumpismus vliv na konkláve?
Nejpravdepodobnejší scénár je volba papeže s umírnenými názory, protože církev je silne rozdelena. "Hrozba schizmatických tendencí je ve Vatikánu reálná. Centristický papež by mohl zabránit rozkolu".
Profesor Stempin upozorňuje na vazby kardinála Burkeho na Steva Bannona, bývalého poradce Donalda Trumpa. "Nelze vyloučit, že lidé blízcí Trumpovi či Muskovi se pokusí ovlivnit alespoň část kardinálu pri volbe nového papeže".
