Volba nového papeže se odehrává v prísném utajení v Sixtinské kapli. Než k ní ale dojde, musí nastat období sede vacante - doba, kdy je papežský stolec uprázdnen. Její délka závisí na duvodu, kvuli kterému se kardinálové musí sejít ve Vatikánu. Ačkoliv má konkláve prísná pravidla, není predem určeno, jak dlouho bude trvat.
Konkláve - pravidla volby papeže
Konkláve - tedy shromáždení kardinálu k volbe nového papeže - se svolává ve chvíli, kdy predchozí Svatý otec zemre nebo se rozhodne abdikovat. Pokud papež zemre, konkláve se koná po skončení období sede vacante, které je vyhrazeno na organizaci pohrebních obradu. Toto období obvykle trvá 15 dní, ale muže být prodlouženo až na 20 dní. Po tuto dobu dočasne spravuje církev kardinálské kolegium vedené dekanem.
V prípade papežské abdikace muže být období sede vacante zkráceno na základe zvláštního dekretu. Konkláve podléhá prísným pravidlum - jedním z nich je napríklad povinnost zachování mlčenlivosti, která platí nejen pro kardinály, ale i pro všechny ostatní osoby prítomné v Sixtinské kapli.
Kolik kardinálu volí papeže? Počet se neustále mení
Právo účastnit se volby nového papeže mají kardinálové-elektori, tedy ti, kterí v den uprázdnení papežského úradu neprekročili vek 80 let. V současné dobe je jich 138, mezi nimiž jsou i čtyri Poláci: kardinál Grzegorz Ryś, kardinál Konrad Krajewski, kardinál Kazimierz Nycz a kardinál Stanisław Ryłko.
Všichni účastníci volby musí složit prísahu mlčenlivosti, která se vztahuje i na veškerý doprovodný personál a lékare prítomné v Sixtinské kapli. Kardinálové jsou po dobu konkláve zcela izolováni od okolního sveta – nesmí používat telefony, sledovat zprávy ani číst noviny. Mohou se pohybovat pouze mezi Sixtinskou kaplí a Domem svaté Marty, kde jsou ubytováni až do ukončení jednání.
Nejdelší konkláve v novodobé historii trvalo pul roku a vedlo ke zvolení papeže Benedikta XIV. Naopak papež František byl zvolen behem dvou dnu, stejne jako jeho predchudci Jan Pavel II. a Benedikt XVI. Aby mohl být nový papež zvolen, musí být splneny presne stanovené podmínky.
Jak probíhá volba papeže? Podmínky zvolení Svatého otce
V rámci konkláve se konají až čtyri kola hlasování denne. Kardinálové-elektori zapisují jména kandidátu na lístky a vhazují je do urny. Po sečtení hlasu se papežem stává ten, kdo získá alespoň dve tretiny hlasu všech volících kardinálu.
Bez ohledu na výsledek jsou hlasovací lístky následne spáleny a podle barvy dýmu nad Apoštolským palácem verící poznají, jak jednání probíhá. Pokud stoupá černý kour, znamená to, že papež dosud nebyl zvolen. Bílý kour oznamuje, že církev má nového Svatého otce.
Nove zvolený papež poté prijímá své nové jméno, pod kterým bude vykonávat svuj úrad. Dekan kardinálského kolegia následne vystoupí na balkon Baziliky svatého Petra a slavnostne oznámí latinsky "Habemus papam" ("Máme papeže"). Poté nový papež vystoupí na balkon, aby požehnal verícím.
