Jak dlouho lze zustat vzhuru? Slavný experiment Randyho Gardnera
První rekord v této oblasti stanovil Tom Rounds, americký rozhlasový novinár, který zustal vzhuru 260 hodin. Tento pokus provedl ve výloze obchodního domu v Honolulu, kde ho mohli sledovat kolemjdoucí. Jeho cílem bylo pritáhnout mediální pozornost a propagovat rozhlasovou stanici, pro kterou pracoval.
Jeho rekord byl prekonán v roce 1963/64, kdy sedmnáctiletý stredoškolák Randy Gardner ze San Diega v Kalifornii vydržel nespat celých 264 hodin. Behem tohoto experimentu byl Gardner pod dohledem Willliama Dementa, specialisty na spánek a zakladatele Sleep Research Center na Stanfordské univerzite. Výzkumník zaznamenal, že mladík vykazoval výrazné zhoršení kognitivních a senzorických funkcí. Po skončení experimentu se jeho stav vrátil k normálu poté, co spal více než 14 hodin, i když Gardner pozdeji uvedl, že mel problémy s nespavostí.
Vedci dodnes presne nevedí, co se behem tohoto experimentu delo v Gardnerove mozku - napríklad zda docházelo k mikropsánku, kdy mozek na nekolik sekund "vypne". Navíc experiment neodpovedel na otázku, jak dlouho lze skutečne vydržet bez spánku, protože nebyl proveden v prísne kontrolovaných podmínkách.
Co se deje s telem pri nedostatku spánku?
O spánkové deprivaci mluvíme tehdy, když nespíme dostatečne dlouho, aby si telo odpočinulo. Novorozenci prospí vetšinu dne, zatímco deti a dospívající potrebují více spánku než dospelí. Podle odborníku by dospelý človek mel spát alespoň 7 hodin denne, i když každý organismus má jiné potreby a nekterí lidé mohou fungovat i s méne hodinami spánku.
Dlouhodobý nedostatek spánku je však jednoznačne škodlivý. Bylo prokázáno, že zvyšuje riziko cukrovky, obezity a srdečních chorob. Nejvetší nebezpečí hrozí pri činnostech vyžadujících soustredení, napríklad pri rízení auta.
Existuje také vzácná genetická porucha nazývaná fatální familiární insomnie (FFI), která vede k nevyhnutelné smrti. Jde o genetickou mutaci, která zpusobuje hromadení vadného proteinu v části mozku regulující spánek. Lidé trpící touto nemocí umírají do 12-18 mesícu od prvních príznaku.
24 hodin bez spánku - mozek reaguje jako po alkoholu
První vážné dusledky spánkové deprivace se obvykle projeví po 24 hodinách. Človek pocituje:
- extrémní únavu,
- podráždenost,
- ztrátu koncentrace,
- problémy s krátkodobou pametí.
Dochází k zvýšení hladiny kortizolu a adrenalinu, což zpusobuje stres a napetí svalu. Podle Centers for Disease Control and Prevention (CDC, USA) je stav po 24 hodinách bez spánku srovnatelný se stavem opilosti s hladinou alkoholu v krvi 0,10 promile.
48 hodin bez spánku - mozek prechází do mikropsánku
Po dvou dnech beze spánku nastupuje extrémní vyčerpání a vážné poruchy myšlení. Mozek se brání krátkými epizodami mikropsánku - jedná se o krátké momenty, kdy človek ztrácí vedomí na nekolik sekund, aniž by si toho byl vedom.
72 hodin bez spánku - telo kolabuje
Po trech dnech bez spánku dochází k dramatickému poklesu kognitivních funkcí. Človek trpí:
- extrémním vyčerpáním,
- neschopností se soustredit,
- výpadky pameti,
- prudkými zmenami nálad,
- paranoidními myšlenkami.
V tomto stavu je obtížné komunikovat, porozumet bežným instrukcím a provádet složitejší úkoly. Studie z roku 2015 ukázala, že 72 hodin bez spánku vede k:
- zrychlení srdečního tepu,
- zhoršení nálady,
- snížené schopnosti rešit problémy.
Dlouhodobé následky spánkové deprivace
Chronický nedostatek spánku vážne poškozuje zdraví. Výzkum Kalifornské univerzity v Berkeley zjistil, že nedostatek spánku zvyšuje hladinu stresu až o tretinu. Studie Univerzity Jižní Floridy (USA) navíc prokázala, že poruchy spánku zvyšují riziko srdečních chorob až trojnásobne. Nedostatek spánku je také spojen s vyšším rizikem deprese a úzkostných poruch. Ovlivňuje metabolismus, což zvyšuje pravdepodobnost obezity a cukrovky.
