Rychlé tempo života a neustálé požadavky dnešního sveta často predstavují fyzickou i psychickou zátež. Organismus reaguje na stres aktivací neuroendokrinních drah, které mu umožňují vyrovnat se s výzvou a znovu nastolit rovnováhu.
- Když je ale stres príliš intenzivní nebo dlouhodobý, muže dojít k narušení adaptace. Pokud je škodlivý podnet príliš silný nebo pretrvává príliš dlouho, telo se s ním nedokáže vyrovnat a stresová reakce nevede k obnovení rovnováhy. Zmeny na neuroendokrinní úvni pak mohou vést ke vzniku nemocí - vysvetluje švýcarská expertka Agnese Mariotti v časopise Future Science.
Každá stresová situace vyvolává konkrétní hormonální reakci – telo začne produkovat adrenalin, kortizol a další stresové hormony, které:
Tyto reakce mají pomoci zvládnout krizovou situaci. Pokud se ale stres stane chronickým, telo zustavá v neustálém pohotovostním režimu.
Chronický stres a mozek - dlouhodobý stres muže zpusobit strukturální zmeny v mozku. Co se deje v mozku pri chronickém stresu?
Jak stres oslabuje imunitní systém - psychický stres zvyšuje hladinu cytokinu - bílkovin odpovedných za zánetlivé reakce v tele. Chronický stres udržuje v tele trvalý zánet, což muže prispet k rozvoji:
Chronický stres a srdeční choroby - dlouhodobý stres prispívá ke vzniku zánetu v cévách, zejémé v koronárních tepnách. Dusledky pro srdce a cévy:
Jak stres ovlivňuje trávení - stres ovlivňuje fungování trávicího systému hned nekolika zpusoby: