Chronický stres nici telo a zkracuje život. Jaké má dopady na zdravi?

Chronický stres má devastujici dopady na organismus - ovlivnuje fungováni orgánu a systému na mnoha uvnich: doslova poškozuje mozek, oslabuje imunitni systém, zatežuje srdce a muže vést k depresi. Jak stres ovlivnuje telo a proc je tak obtižné se jeho následkum bránit?
Chronický stres nici telo a zkracuje život. Jaké má dopady na zdravi?
unsplash.com

Co znamená stres pro organismus?

Rychlé tempo života a neustálé požadavky dnešního sveta často predstavují fyzickou i psychickou zátež. Organismus reaguje na stres aktivací neuroendokrinních drah, které mu umožňují vyrovnat se s výzvou a znovu nastolit rovnováhu.

- Když je ale stres príliš intenzivní nebo dlouhodobý, muže dojít k narušení adaptace. Pokud je škodlivý podnet príliš silný nebo pretrvává príliš dlouho, telo se s ním nedokáže vyrovnat a stresová reakce nevede k obnovení rovnováhy. Zmeny na neuroendokrinní úvni pak mohou vést ke vzniku nemocí - vysvetluje švýcarská expertka Agnese Mariotti v časopise Future Science.

Chronický stres nici telo a zkracuje život. Jaké má dopady na zdravi?
Chronický stres nici telo a zkracuje život. Jaké má dopady na zdravi?unsplash.com

Jak stres ovlivňuje telo?

Každá stresová situace vyvolává konkrétní hormonální reakci – telo začne produkovat adrenalin, kortizol a další stresové hormony, které:

  • Zrychlují srdeční tep,
  • Zvyšují frekvenci dýchání,
  • Mobilizují glukózu v krvi,
  • Zpomalují trávení.

Tyto reakce mají pomoci zvládnout krizovou situaci. Pokud se ale stres stane chronickým, telo zustavá v neustálém pohotovostním režimu.

Když stres trvá príliš dlouho:

  • Hladina stresových hormonu zustavá trvale vysoká,
  • Dochází k oslabování imunitního systému,
  • Dlouhodobe poškozuje orgány a tkáne.

Jak presne chronický stres ničí telo?

Chronický stres a mozek - dlouhodobý stres muže zpusobit strukturální zmeny v mozku. Co se deje v mozku pri chronickém stresu?

  • Dochází ke zmenám objemu určitých oblastí mozku,
  • Ovlivňuje propojení neuronových sítí,
  • Snižuje plasticitu mozku, což muže ovlivnit pamet a soustredení,
  • Zvyšuje riziko deprese, úkostných poruch a poruch spánku,
  • Dlouhodobý stres muže dokonce zvýšit náchylnost k duševním poruchám.

Jak stres oslabuje imunitní systém - psychický stres zvyšuje hladinu cytokinu - bílkovin odpovedných za zánetlivé reakce v tele. Chronický stres udržuje v tele trvalý zánet, což muže prispet k rozvoji:

  • Kardiovaskulárních onemocnení,
  • Cukrovky,
  • Autoimunitních chorob,
  • Nádorových onemocnení.

Chronický stres a srdeční choroby - dlouhodobý stres prispívá ke vzniku zánetu v cévách, zejémé v koronárních tepnách. Dusledky pro srdce a cévy:

  • Vyšší riziko infarktu a mrtvice,
  • Zvýšení hladiny cholesterolu - rozvoj aterosklerózy,
  • Zvýšení krevního tlaku - riziko hypertenze.

Jak stres ovlivňuje trávení - stres ovlivňuje fungování trávicího systému hned nekolika zpusoby:

  • Muže zpusobovat žaludeční problémy,
  • Podílí se na vzniku zánetlivých onemocnení strev,
  • Prispívá k nárustu hmotnosti. 

Jak se chránit pred účinky chronického stresu?

  • Pravidelný pohyb;
  • Kvalitní spánek;
  • Relaxační techniky;
  • Sociální podpora;
  • Vyvážená strava.