Geny nebo výchova? Co více ovlivňuje naši povahu?
Podoba detí s rodiči po fyzické stránce je jasná na první pohled - často se už po narození hledá, komu se díte víc podobá. Ale co charakter? Ovlivňuje ho více výchova, nebo genetika? O této otázce se vedou diskuze už po staletí. Dnes už víme, že na naši osobnost pusobí nejen prostredí, ve kterém vyrustáme, ale také dedičnost. Práve tomu se venovala rozsáhlá studie amerických vedcu, která prinesla nové poznatky o tom, do jaké míry hrají roli geny.
Vedci sledovali 350 páru dvojčat. Výsledky prekvapily
Tým vedcu z Minnesotské univerzity analyzoval osobnostní rysy u 350 páru dvojčat, aby zjistil, nakolik je ovlivňuje genetika a nakolik prostredí. Zamerili se na dvojčata, která byla po narození oddelena a vychovávána v ruzných rodinách. Dvojčata podstoupila psychologické testy, které hodnotily tyto osobnostní faktory:
- Otevrenost novým zkušenostem,
- Svedomitost,
- Extroverzi,
- Prátelskost,
- Neuroticismus (náchylnost ke stresu a úzkosti).
Dvacetiletý výzkum ukázal, že geny hrají klíčovou roli v utvárení osobnosti.
Jaké vlastnosti dedíme po rodičích?
Podle vedcu je až 70 % osobnostních rysu dedičných. Nezískáváme je však jen po rodičích, ale také po prarodičích a dalších predcích. Které vlastnosti jsou nejvíce ovlivneny genetikou?
- Sklon k riskování - nekteré deti od mala vyhledávají adrenalin a nové výzvy.
- Neuroticismus - míra úzkosti a stresové odolnosti.
- Ambicióznost - chut dosahovat cílu a být úspešný.
- Vudčí schopnosti - prirozená tendence vést a ovlivňovat druhé.
- Radost ze života - optimistický prístup a schopnost cítit se štastne.
Zajímavé je, že jednovaječná dvojčata, která vyrustala oddelene, si byla povahove podobnejší než ta, která vyrustala společne. Jak je to možné? Vedci vysvetlují, že sourozenci, kterí spolu žijí, se vzájemne ovlivňují a prizpusobují si své chování, zatímco dvojčata vyrustající oddelene si ponechávají své vrozené rysy více nezmenené.
