"Pamatuj: jen proto, že vidíš kluka s holkou, ješte neznamená, že spolu chodí. To je jen stereotypní myšlení, které nám často brání vytváret hodnotné vztahy. Je úplne normální mít blízké prátele opačného pohlaví" - píše se v príspevku projektu Sexed. Mnoho lidí se s tímto názorem ztotožnilo - vší silou, doslova "všemi deseti". Jiní však meli jiný názor - a rozpoutala se ostrá debata.
Liší se prátelství mezi mužem a ženou od toho mezi dvema ženami či dvema muži? Teoreticky ne. Jde prece jen o to, že si dva lidé rozumejí a rádi spolu tráví čas. Setkání dvou kamarádek nebo dvou kamarádu nikoho neprekvapí - proč tedy vztahy mezi mužem a ženou tolik lidí zpochybňuje? Duvodem muže být nejistota. Co když jeden z nich začne cítit víc? A co když se to tomu druhému zalíbí? Prátelství bývá bližší než bežné kolegialní vztahy - a možná práve proto v nej nekterí lidé neverí.
"Do práce prijde nová, chytrá a atraktivní kolegyne v mém veku. Skvele si rozumíme, máme podobné zájmy, všechno klape, chemie funguje. A staneme se práteli. Ve stredu jdu k ní domu - upeče výbornou pizzu, koukáme na fotbal a klábosíme do pulnoci. Mezitím moje žena prebaluje díte a vyklízí myčku - a je celá nadšená, že si její muž buduje hluboká pracovní prátelství" - napsal ironicky jeden z komentujících. Jeho príspevek si získal desítky souhlasných reakcí.
Další názor byl ješte prímočarejší: "Mezi heterosexuálním mužem a ženou neexistuje prátelství. Bud jde o kolegialitu, nebo o lásku, prípadne o partnerský vztah".
Nekterí se pokusili situaci vysvetlit vedecky - mnozí ale takové vysvetlení považují za príliš zjednodušené: "Je to jen prání žen, aby muži meli stejne nízký sexuální apetit jako ony. Jenže to odporuje evoluční psychologii i základním principum nabídky a poptávky. Ženy si mohou ríkat, že jde o prátelství - ale pro muže to tak často nevypadá. Mají totiž jinak nastavenou psychologii vztahu" - napsal jeden z komentujících.
"Ano, skutečne tu existuje jakési ‚evoluční zatížení‘, ale není pravda, že takové prátelství nemuže fungovat" - ríká psycholožka Julia Izmalkowa. "Za prvé - ne každý človek je pro nás pritažlivý a ani my nejsme atraktivní pro každého. Za druhé - sexuální touha není jediná, která v živote dominuje" - dodává.
Lidé podle ní často zpochybňují prátelství mezi opačnými pohlavími kvuli negativním zkušenostem nebo protože sami neumejí jasne nastavit hranice. A práve hranice jsou klíčem ke zdravým vztahum - at už prátelským, nebo jiným.
Další duležitý faktor? Rozdílné vnímání samotného pojmu "prátelství" a vliv společnosti, v níž žijeme. "V ruzných kulturách vidíme ruznou míru otevrenosti k prátelství mezi mužem a ženou. A práve tato otevrenost - nebo její absence - ovlivňuje, zda se lidé s opačným pohlavím vubec prátelí" - uzavírá Julia Izmalkowa.