Osamelost se definuje jako subjektivní emoční stav, který souvisí s pocitem sociální izolace, nedostatkem blízkých kontaktu, životem v odloučení a dojmem, že jsme od druhých odríznutí nebo opuštení. Tento stav se muže menit v závislosti na životních okolnostech. Prestože osamelost je součástí lidských dejin, v dnešní dobe zasahuje stále vetší část společnosti.
Stále více lidí si stežuje na osamelost - i presto, že se snaží navazovat nové vztahy. Ne vždy se jim to ale darí. Psycholožka prof. Katarzyna Popiołek z univerzity SWPS v rozhovoru pro Newsweek vysvetluje: "Osamelost nevzniká ze dne na den. Je to proces, který se rozvíjí postupne. A bohužel si ji často zpusobujeme sami".
Ve svém výzkumu požádala účastníky, aby odhadli, kolik času venují práci a profesnímu rozvoji, a kolik času investují do mezilidských vztahu. Rozdíl byl výrazný. "Ríkáme, že chceme mít v živote blízké lidi - ale často je vnímáme jen jako doplnek nebo zálohu, když se neco pokazí" - dodává Popiołek.
Osamelost má mnoho podob a čím dál časteji postihuje i mladé lidi. "Situace se bude zhoršovat" - varuje sociální psycholog prof. Wojciech Kulesza v rozhovoru pro wydarzenia.interia.pl. Upozorňuje na "skryté náklady", které bude muset společnost kvuli rostoucí izolaci nést. Pandemie covidu-19 problém ješte prohloubila a dnes osamelost zasahuje lidi napríč všemi generacemi - od detí až po seniory.
Mladé generace jsou podle nej vystaveny riziku dlouhodobé osamelosti - zejména mladí muži. Kulesza také zdurazňuje, že pocit osamelosti čím dál časteji vyjadrují i dospívající. To je podle nej znepokojivý trend, který muže vést k dalšímu zhoršení stavu. "Čekají nás onemocnení spojená s osamelostí - napríklad demence, srdeční choroby nebo deprese" - uzavírá.