V celé Evropské unii se na letní čas prechází poslední nedeli v breznu a na zimní čas se vrací poslední nedeli v ríjnu. Letos tedy zmena na letní čas nastane v noci z 29. na 30. brezna.? Podle prof. Elżbiety Pyzy z Jagellonské univerzity takové zmeny narušují celkové fungování organismu a obvykle potrebujeme nejaký čas na adaptaci. Prechod na letní čas je pro telo mnohem náročnejší než prechod na zimní čas, zvlášte pro osoby, které začínají pracovat brzy ráno.?
"Existují však velké individuální rozdíly ve schopnosti adaptace na tyto zmeny. U nekterých lidí má cirkadiánní rytmus velmi nízkou amplitudu, takže v techto prípadech nebudou zmeny spojené s cestováním nebo sezónními zmenami času tak výrazné" - zduraznila badatelka.?
Cirkadiánní rytmus se musí sladit s vnejšími podmínkami. Jak si mužeme pomoci?
Vysvetlila, že mechanismus cirkadiánního rytmu reguluje denní rytmy organismu, ale tento rytmus se musí také synchronizovat s vnejšími podmínkami. Proto zmeny v tomto režimu, jako jsou zmeny času, vedou k nesouladu mezi tím, co se deje venku, a vnitrními biologickými hodinami.?
Náš cirkadiánní rytmus cyklicky určuje období naší aktivity a odpočinku. "Behem dne neudržujeme maximální úroveň aktivity. Máme její vrcholy a poklesy, což je duležité pro synchronizaci fyziologických procesu. Tato regulace začíná již na úrovni genové exprese" - zduraznila prof. Pyza.?
Pokud chceme co nejhladší prechod na letní čas, je duležité dbát na pravidelnost a udržování stálého denního režimu: jíst v určených hodinách, cvičit v odpovídajícím čase, dodržovat pravidelný čas usínání a probouzení.?
Samozrejme ne všichni budou tyto činnosti provádet ve stejnou dobu. Každý by mel predevším zjistit, která aktivita je pro nej vhodná a v jakou dobu.? "Pokud si stanovíme takový program ruzných činností behem dne, budeme mít lepší kondici, lepší fungování a kvalitnejší spánek v noci. Narušení našeho biologického rytmu ovlivňuje rozvoj nemocí, délku života, kondici. Udržováním denního rytmu činností pomáháme našemu cirkadiánnímu rytmu prizpusobit se vnejším zmenám dne a noci" - vysvetlila prof. Pyza.?
Tomu je treba se vyhnout pri zmene času
Pri prechodu na letní čas, kdy ztrácíme hodinu spánku, nemusí drívejší ulehnutí do postele nutne prinést efekt. "Muže to vést k tomu, že se budeme hodinu prevalovat a nic z toho nebude. Nejlepší je samozrejme posunout čas vstávání. Čím více je nekdo noční typ, tím vetší nepohodlí a pocit dezorganizace behem týdne bude pocitovat" - zduraznila prof. Pyza.?
Nekdy muže pomoci krátký odpolední spánek, ale - jak zduraznila - musí být velmi krátký. "Protože pokud si nekdo lehne na delší dobu, muže mu to zcela narušit zbytek dne a navíc zpusobit problém s usínáním večer" - uvedla.?
Pomoci muže také melatonin, po kterém - po konzultaci s lékarem - mohou sáhnout osoby velmi citlivé na zmeny cirkadiánního rytmu a starší lidé, protože hladina melatoninu s vekem klesá.? "Zdá se, že když pri zmene času zkrátíme spánek jen o hodinu, mel by jeden den stačit k návratu do normálu. Bohužel tento proces muže trvat až do následujícího víkendu, a tehdy stojí za to pokusit se dohnat nedostatek spánku a odpočinku; to samozrejme není nejlepší metoda adaptace na nové podmínky, ale poskytne nám více času na prizpusobení organismu letnímu času" - uvedla badatelka.?
Mnohem déle trvá prizpusobení organismu nové časové zóne, což pocitujeme v prípade transkontinentálních cest.? "Tehdy nás muže provázet celá rada ruzných príznaku spojených s novou časovou zónou, které mužeme kompenzovat ruznými metodami. Prizpusobení se temto zmenám trvá tolik dní, kolik hodin činí časový posun, tedy pokud máme petihodinový posun, odpovídá to peti dnum adaptace" - rekla badatelka.
