Autorkou textu je Aleksandra Pawłowska, novinárka Gazeta.pl.
To, že je seriál dostupný na Netflixu, me primelo podívat se na tento svetový fenomén. Nicméne jsem byla ponekud zklamaná. Samotný námet se príliš neliší od mnoha dnes populárních filmu či seriálu. Prekvapily me však volby, které činí čtyri energické obyvatelky New Yorku, jež byly v dobe premiéry seriálu idolkami mnoha žen.
Carrie Bradshaw a Big - nekonečný príbeh. Existují nejaké hranice?
Carrie je žena kolem tricítky, píše sloupek "Sex ve meste". Prekvapivé je, že ačkoli si od začátku stežuje na nízké príjmy, bez problému si sama platí nájem v centru New Yorku, muže si dovolit každodenní extravagantní večery s práteli, nemluve o luxusních botách. Když se rozhodne poznávat muže bez emocí, jen pro potešení, narazí na tajemného Biga. Náhodná setkání se rychle mení v neco víc... ale pouze pro ni. Vidí ho jako dokonalého muže v perfektním obleku, ale realita je jiná.
Problém je jasný od začátku. Carrie je s Bigem jen tehdy, když on chce. Nejde o tajemnost, ale o aroganci a narcismus. U této dvojice není chvíle klidu. Carrie neustále čeká, že ji označí za ženu svého života. I když ji občas nazve svou prítelkyní, o skutečném závazku neuvažuje. Carrie porád premýšlí, co udelala špatne - a jedna epizoda se točí kolem toho, že si u nej prdla. Ano, presne tak. Více než 20 minut reší, že se to stalo, a Big se s ní kvuli tomu prestane bavit.
Spojuje je neco víc než sex? Carrie doufala, že ano, až do chvíle, kdy Big odjel na nekolik mesícu do Paríže - bez ní. A pak se vrátil se snoubenkou.
Carrie se zlomeným srdcem to vzdává, ale kontakt s ním nepreruší. Mezitím pozná Aidana. Pro mnohé ženy ideální muž. Ale Carrie si není jistá svými city a znovu se zaplete s Bigem. Príbeh se opakuje. Nezajímá se o ni, její prátele ani její život. Flirtuje s jinými ženami. Takové vztahy se v živote dejí – ale irituje me, že Carrie, i pres všechno, co od nej zažila, s ním dál komunikuje a chce být kamarádka. Dokonce i pri vydání své knihy se nejvíc teší na to, že s ním zase stráví noc.
Tvurcum se rozhodne nepodarilo vykreslit Carrie jako feministku. Neustále potrebuje muže (i když si myslí, že je to jinak) a když s nejakým je, dává si pozor na každý krok, aby ho neodradila. A záver série? Samozrejme další drama.
Když se zdá, že konečne našla normálního muže - Alexandra, najednou se objeví Big, který čeká na operaci. Když za ním Carrie prijde, vyzná jí lásku - ale ukáže se, že blouzní v horečce. Druhý den ji opet ignoruje. Až po peti letech Carrie pochopí, že se celou dobu nechala tahat za nos. Na pár epizod s ním preruší kontakt. A pak pozná Alexandra. Blíží se finále - tak musí být happy end, ne?
Ale ne s Alexandrem. Big se vrací a uvedomí si, že Carrie je ta pravá. A to vše jen posiluje stereotyp, že toxické vztahy jsou v porádku. Když je to "nudné", je to špatne. Vztah s nekým, kdo si s ní celou dobu jen hraje – a ona je za to vdečná? Proboha... Obzvlášt když tolik dívek chtelo být jako hrdinky.
A co ostatní dívky? Prátelství mezi nimi bylo krásné
Čtyri Newyorčanky mely bezpochyby krásné prátelství. Vždy se na sebe mohly spolehnout a nebály se žádného tématu. Charlotte a Miranda možná nešírily tolik škodlivých stereotypu - na rozdíl od Samanthy Jones. Sebevedomá úspešná žena, jejíž život se točí kolem sexu. Je na tom neco špatného? Rozhodne ne. Muži byli takto zobrazováni dlouho. Samantha vždy hned stanoví pravidla. Jenže scenáristé asi chteli, aby byl "sex" v názvu opravdu slyšet - každá její veta má sexuální podtext. At už jde o oslavu narozenin dítete, pohreb nebo príchod kurýra - vždy je to stejné.
Čím si seriál získal popularitu? Každý by asi rekl neco jiného
Na vnímání seriálu má vliv i doba. V roce 1998 byl revoluční - boural tabu a ukazoval nové pohledy na ženské postavy. Sex nemusel znamenat vztah ani svatbu. Ne každá žena musela toužit být matkou. Ale po 26 letech víc vnímám prehnané charakterové rysy postav a to, že hlavní hrdinka uvízla v toxickém vztahu.
Jedno se seriálu uprít nedá - boural tehdejší stereotypy. Pokud ho beru jako lehkou komedii, dá se pustit pár epizod pri volném večeru. Ale pokud se soustredím na to, že ženy v nem nemluví o ničem jiném než o mužích a sexu? Dnes je to zjednodušující a škodlivé - i když v roce 1998 mel ten vzkaz být jiný.
