- Mrzí me, že kazím zábavu, ale večerní dvojka vína tvému zdraví nijak neprospeje - píše reportérka Dana G. Smith v The New York Times. Nejnovejší výzkumy pomerne jasne ukazují, že pravidelné pití alkoholu v jakémkoli množství je zdraví škodlivé. Co ale s temi drívejšími studiemi, které znely o dost optimističteji? Odpoved už známe.
Začátkem roku 2024 vyšel v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs článek s názvem "Proč jen nekteré kohortové studie naznačují zdravotní výhody mírného pití alkoholu?".
Vedci z kanadské University of Victoria se podrobne podívali na výsledky celkem 107 studií, které se zabývaly souvislostmi mezi pitím alkoholu a zdravím. Chteli zjistit, proč se názory odborníku tak výrazne liší - zatímco jedni tvrdí, že jedna nebo dve sklenky vína denne prospívají srdci a prodlužují život, jiní varují i pred malým množstvím alkoholu.
- Studie, které spojují mírné pití se zdravotními prínosy, trpí zásadními metodologickými chybami - ríká dr. Tim Stockwell, spoluautor studie. Metaanalýza více než stovky výzkumu ukázala, že se vetšina z nich zamerovala na starší lidi a nebrala v úvahu jejich celkový vztah k alkoholu behem života. Jinými slovy - šlo o neúplné a zkreslené údaje. Kontrolní skupiny často tvorili seniori, kterí s pitím prestali kvuli zdravotním problémum. Ve srovnání s nimi pak lidé, kterí pili strídme, pusobili zdraveji - což ale mohlo být klamné. Zdánlivé výhody pozorované u mírných konzumentu mohly vzniknout kvuli chybám ve výzkumu.
Podrobnejší analýza, která zahrnula i mladší lidi - jak celoživotní abstinenty, tak i pijáky - ukázala, že mírné pití s delší délkou života nesouvisí. Tím padá i oblíbená teorie tzv. "francouzského paradoxu" - tedy že Francouzi navzdory tučné strave méne trpí na srdeční choroby díky denní skleničce červeného vína.
- Ve skutečnosti mírné pití život nejspíš neprodlužuje. Naopak s sebou nese rizika, treba vyšší pravdepodobnost vzniku nekterých druhu rakoviny. (...) Zkrátka - žádná dávka alkoholu není zcela bezpečná - uzavírá dr. Stockwell.