Podle nových modelu muže být do roku 2150 zaplaveno až 65 % Benátské laguny. Na vine je kombinace nekolika faktoru: pokles zemského povrchu, zvyšující se hladina more a extrémní bourkové vlny. V dusledku toho muže hladina vody dočasne stoupnout až o 3,5 metru nad referenční bod prílivové stanice Punta della Salute (budova na výbežku Punta della Dogana, odkud se merí úroveň vody v lagune).
Ohrožen je i mestský protipovodňový systém MoSE - podle odhadu odborníku ho mohou prívalové vody zcela vyradit z provozu už kolem roku 2100.
Vedci upozorňují, že tento scénár se stane realitou, pokud nedojde k výraznému snížení emisí skleníkových plynu.
"Stoupající hladina morí zpusobená emisemi CO? ze spalování fosilních paliv se navíc kombinuje s poklesem pudy, který urychluje urbanizace a težba podzemních zdroju. Pokud nezasáhneme, bude velká část laguny do konce století pod vodou. To ohrožuje nejen kulturní a historické dedictví Benátek, ale i jejich ekonomiku" - ríká Tommaso Alberti z Italského národního ústavu pro geofyziku a vulkanologii (INGV).
Riziko se týká také Polska - oblíbené destinace českých turistu
Pri nezmenených emisích CO? hrozí, že do roku 2100 budou trvale zatopeny rozsáhlé části Viselské delty (Żuławy Wiślane), stejne jako úseky baltského pobreží v okolí mesta Dębki. Pod vodou by se mohla ocitnout i Mariánská bazilika, ulice Długa v historickém centru Gdaňsku nebo části Gdyne.
Odborníci upozorňují, že v dusledku klimatických zmen se globální hladina morí ve 20. století zvýšila o 11-16 cm. Ani radikální snížení emisí v tomto století nezabrání dalšímu rustu - očekává se zvýšení až o pul metru, v extrémních prípadech dokonce o více než 2 metry.
