Behem noci procházíme nekolika fázemi spánku. Začínáme lehkým spánkem, který se postupne prohlubuje až do tzv. pomalovlnného spánku. Následuje fáze REM, která bývá doprovázená krátkým probuzením. Celý cyklus trvá približne čtyri hodiny, takže pokud chodíte spát kolem 23. hodiny nebo pulnoci, mužete se snadno probudit mezi 3. a 4. hodinou ráno. Ideálne by toto krátké probuzení nemelo trvat déle než pár minut. Pokud vás ale prepadnou rušivé myšlenky, muže být težké znovu usnout.
Noční probouzení - častý problém u mladších i starších
- Tímto jevem - tedy pravidelným probouzením se ve stejnou dobu v noci - se zabýval psycholog Greg Murray, odborník na spánek. Na portálu theconversation.com popsal, co se v tu chvíli deje v našem tele.
Telesná teplota začíná stoupat, potreba spánku klesá (protože už jsme část noci prospali), hladina melatoninu - tedy "hormonu spánku" - vrcholí a naopak roste hladina kortizolu, hormonu stresu, protože telo se začíná pripravovat na nový den.
Zajímavé je, že celý tento proces probíhá nezávisle na vnejších podnetech, napríklad svetle. Podle odborníku je bežné, že se behem noci nekolikrát probudíme, ale obvykle si to ani neuvedomíme. Stres však muže tuto rovnováhu narušit. Murray upozorňuje, že pandemie covidu-19 mohla negativne ovlivnit kvalitu spánku u mnoha lidí. A práve stres je jedním z hlavních faktoru, které vedou k nespavosti - zvyšuje naši bdelost a znesnadňuje návrat do spánku.
Co pomáhá proti nočnímu probouzení? Rady odborníka
Podle Murraye je v techto prípadech účinná kognitivne-behaviorální terapie. Pokud je porucha spánku spojena s depresí, je vhodné obrátit se na lékare. Dále doporučuje soustredit se na své smysly - napríklad na zvuk vlastního dechu - pokud vás v noci začnou trápit nepríjemné myšlenky. Pomoci mohou i špunty do uší. Pokud se vám ani po 15-20 minutách nedarí znovu usnout, odborník doporučuje zapnout tlumené svetlo a chvíli si číst.
