Oscar byl obyčejný kocour - a presto svou zvláštní schopností fascinoval jak personál, tak odborníky. Dokázal rozpoznat pacienty, kterí meli brzy zemrít, a trávil s nimi jejich poslední chvíle. Zpráva o nem obletela svet a nekterá média ho začala označovat jako "kočičího andela smrti". Ač to zní ponekud zlovestne, Oscar ve skutečnosti dával personálu čas upozornit rodinu a umožnit jim dustojné rozloučení.
Mají kočky schopnost vycítit smrt? Oscar a jeho neobvyklý dar
Oscar se dostal do zarízení Steere House Nursing and Rehabilitation Center v Providence (Rhode Island, USA) v roce 2005 jako pulroční kote. Byl jedním ze šesti koček, které si zarízení adoptovalo. Vetšinu času trávil stranou a lidem se spíše vyhýbal. Časem si ale ošetrovatelé všimli, že občas vyskočí na postel konkrétního pacienta a zustane s ním až do jeho smrti. Jeho instinkt byl tak presný, že se jeho prítomnost brzy začala chápat jako témer jistý signál blížícího se konce.
To samozrejme neuniklo pozornosti lékaru. V roce 2007 se Oscaruv príbeh objevil na stránkách prestižního časopisu New England Journal of Medicine a pozdeji se stal tématem knihy Making Rounds with Oscar, kterou napsal lékar David Dosa. Nikdo se nesnažil tento jev vedecky vysvetlit - spíše byl prijat fakt, že Oscar možná skutečne mel neobvyklý dar, který dával pacientum i jejich blízkým prostor k rozloučení.
"Nešlo o to, že bychom verili víc kocourovi než sestre. Ne tak úplne. Ale Oscar mel v sobe neco výjimečného. Pusobil, jako by presne vedel, co delá. Jeho zámer byl jasný a jeho oddanost nepochybná" - rekli členové rodiny jednoho z pacientu (citace dle portálu pmc.ncbi.nlm.nih.gov).
"Oscar byl zpočátku velmi plachý. Držel se v ústraní. Často se schovával ve skladu nebo pod postelí. Až když nekdo umíral, Oscar vyšel z úkrytu" - vzpomínal doktor David Dosa z Brownovy univerzity v rozhovoru pro deccanherald.com.
Oscar odešel na druhou stranu duhy v roce 2022
Oscarovy mimorádné schopnosti dodnes fascinují lékare i odborníky na chování zvírat. Vyvstává otázka - šlo o vrozený instinkt, nebo o schopnost vnímat jemné zmeny v tele pacienta? Nekterí vedci se domnívají, že Oscar mohl vnímat chemické signály, které človek nerozezná. Doktorka Joan Teno z Brown Medical School, která s Oscarem opakovane pracovala, uvedla pro The Register, že se u lužek umírajících objevoval témer vždy - jako by presne vedel, kdy ten okamžik nastane.
Dr. David Dosa spekuloval, že Oscar mohl reagovat na specifický pach, který telo uvolňuje v posledních hodinách života. Podobnou teorii podporila i odbornice na chování zvírat Jill Goldman, která pripomnela, že kočky mají mimorádne citlivý čich a jsou schopny vnímat i drobné zmeny v prostredí.
"Kočky mají vynikající čich. Oscar mel spoustu príležitostí spojit si ten konkrétní pach se smrtí" - rekla Goldmanová pro CBS News. Ne všichni odborníci se však s tímto vysvetlením ztotožňují. Doktor Daniel Estep, certifikovaný behaviorista z Colorada, upozorňuje, že umírající často zustávají zcela nehybní - a kocour mohl tento stav instinktivne rozpoznat.
"I když čich muže Oscarovo chování vysvetlovat, není to jediné možné rešení. Umírající lidé se často prestanou hýbat - a Oscar mohl reagovat práve na tuto nehybnost, nikoliv na pach či zvuk" - uvedl Estep pro CBS News.
At už byla príčina jakákoliv, jedno je jisté - Oscar se nikdy nemýlil. Jeho prítomnost u pacientu v jejich posledních chvílích života byla pro mnohé rodiny tichým, ale silným signálem, že se blíží čas rozloučení. Podle portálu Mirror kocour behem svého života predpovedel více než 100 úmrtí. Na večnost odešel 22. února 2022.
