Vlajková jídla jako bigos, pirohy nebo žurek si získala mezinárodní oblibu. Ale pak jsou tu i taková, která nechutnají ani mnoha Polákum, natož cizincum. Které "delikatesy" zvedají obočí (a nekdy i žaludek)?
Jídla, která rozdelují Poláky (i cizince)
Tato jídla bud milujete, nebo nesnášíte - žádná zlatá strední cesta neexistuje. Mezi tyhle „specialitky" patrí treba sulc, známý také jako galart, drygle nebo studzienina. Tento aspikový predkrm z veprových nožiček se podává za studena a má za sebou dlouhou historii. Prý se už v 16. století objevil na svatbe krále Zikmunda I. Starého a královny Bony Sforzy. V dobách socialismu patril mezi klasické jednohubky ke štamprli - a dodnes se objevuje na slavnostních stolech.
Hodne rozporuplné jsou také drštky - hustá polévka z na proužky nakrájených hovezích nebo veprových žaludku. I tento pokrm má své skalní fanoušky i zaryté odpurce. Zároveň patrí k nejstarším jídlum polské kuchyne.
Jídla, na která si cizinci radeji netroufnou
Dáte-li cizinci ochutnat kaszanku (krvavou tlačenku), možná si pochutná. Ale jakmile zjistí, že obsahuje kroupy, krev a vnitrnosti, úsmev mu z tváre rychle zmizí. Tahle kombinace je jen pro silnejší žaludky - stejne jako černina, tradiční polévka z kachní nebo husí krve.
Známý gastronomický web Taste Atlas zaradil černinu dokonce do žebríčku "100 nejhorších jídel sveta". Polská specialita tam obsadila nelichotivé 22. místo.
A tím to nekončí - silné reakce vyvolávají i další jídla jako: guláš ze srdcí, tlačenka, ovocné polévky, jazýčky, smažená játra, chlebová polévka wodzianka, tatarák nebo vánoční kompot ze sušeného ovoce.
A možná nejvetší prekvapení? Nekterí cizinci se otrásají i pri pomyšlení na mizerii - okurkový salát se zakysanou smetanou - nebo na jakékoli kvašené zelí a nakládané okurky.
