Prestože je medved neoficiálním symbolem Bieszczad, část obyvatel požaduje rychlý zásah. Už nekolik týdnu se objevují zprávy o výskytu techto velkých šelem v blízkosti lidských sídel. Vyvrcholením byla událost z minulého týdne, kdy tri medvedi pronikli na soukromý pozemek, pres drevené hromady se dostali do budovy s kozami a zabili 22 z nich, včetne 10 mládat. Podobných útoku bylo letos už nekolik a celkový počet "kozích obetí" prekročil 30.
Starosta obce Solina Adam Piątkowski vyzval k "redukci druhu", tedy ve skutečnosti k odstrelu medvedu. Podobné opatrení nedávno zavedlo i Slovensko, kde má být populace techto šelem snížena o približne 350 jedincu. "Jen je plašíme, odchytáváme, presouváme - ale je to jen hra na schovávanou. Nechceme nést odpovednost, potrebujeme pomoc. Medvedi jsou vážnou hrozbou pro obyvatele a turisty nejen u nás, ale v celých Bieszczadech" - uvedl pro Nowiny 24.
Vedci a ekologové však varují, že odstrel problém nevyreší. "Výzkumy z ruzných evropských regionu jasne ukazují, že neexistuje prímá souvislost mezi počtem medvedu a rozsahem škod. Klíčová je prevence a fungující systém kompenzací" - vysvetluje biolog Robert Gatzka z bieszczadské rezervace. Jako príklad uvádí Norsko, kde i pri nízké populaci medvedu dochází k vysoké škodovosti, zatímco v Chorvatsku s vyšší populací je škod podstatne méne.
"Byla by to také mezinárodní ostuda Polska - dukaz, že odmítáme vedecké poznatky a dáváme prednost populismu. Rozhoduje se podle emocí, ne dat" - dodává Gatzka.
Medvedi jsou oportunisté. Pokud mají snadný prístup k potrave, využijí ho. Rešením není zbraň, ale prevence: elektrické ohradníky, dusledný svoz odpadku, nezanechávání zbytku jídla v prírode. "Obce selhávají v odpadovém hospodárství - svoz je nepravidelný, lidé musejí odpad skladovat doma i nekolik týdnu" - ríká Marek Józefiak z Greenpeace.
Rešení existují: zabezpečit kontejnery, zrídit odbornou zásahovou jednotku, zmobilizovat myslivce. "Nekterí navrhují radikální kroky, aniž by rešili základní príčiny. To je nezodpovedné. Musíme delat maximum pro prevenci" - dodává Józefiak. Myslivci by podle nej meli prestat s vnucováním potravy zveri, které pritahuje i medvedy.
Radosław Michalski z Nadace prírodního dedictví navrhuje vznik specializované jednotky pro rešení a prevenci konfliktu s velkými šelmami. Vzor lze hledat v Tatrách. "Na Podkarpatí to bohužel zatím nefunguje. Takový tým by mel zahrnovat pracovníky národních parku, veterináre i odborníky na medvedy".
Z bieszczadských oblastí by také mela zmizet myslivecká krmište. "Medvedi se tam naučili spojovat pach človeka s potravou. To narušuje jejich prirozené chování, včetne zimního klidu. Mladí se to učí od dospelých" - ríká Gatzka.
"V lese je potrava dostupná, ale je nutné ji hledat. Popelnice, komposty a krmište nabízejí snadnejší zdroj. Medvedi si to pamatují a začínají si spojovat lidi s jídlem - a tady začínají problémy" - dodává.
Dalším problémem je težba dreva v oblastech, kde medvedi žijí. "Státní lesy zasahují do jejich prirozeného prostredí - kácí se i ve vzdálenosti 30-40 metru od brlohu. Vedci dlouhodobe žádají rozšírení Bieszczadského národního parku a vznik Turnianského parku" - upozorňuje Józefiak.
Duležité je i ekonomické hledisko. "Medvedi jsou turistickým magnetem a ikonou regionu. Jsou všude na suvenýrech. Jejich odstrel by byl ekonomickým nesmyslem" - ríká. Škody zpusobené medvedy podle nej ročne činí jen 100-150 tisíc zlotých.
Bezpečnost obyvatel? "Medvedi se prirozene bojí lidí. Pokud by došlo k útoku a nešlo by o náhodu, i dnes existují zákonné možnosti zásahu - včetne odstrelu konkrétního jedince. Ale až jako krajní možnost, ne jako první krok" - zdurazňuje člen Greenpeace.
Robert Gatzka pripomíná, že současný problém se týká jen nekolika zvírat - konkrétne jedné samice a jejích mládat. "V Polsku žije jen asi 150-200 medvedu. Dríve obývali celé území státu. Ted hrozí, že prijdeme i o poslední enklávu. A to je nenahraditelné prírodní dedictví" - varuje biolog.
