Libeček pochází ze stredomorí a už po staletí se používá v kuchyních Blízkého východu i Evropy. Jeho charakteristická vune a chut z nej činí oblíbenou prísadu do polévek, omáček i masitých jídel. Rostlina patrí do čeledi miríkovitých, takže její chut trochu pripomíná rapíkatý celer, ale je výraznejší a intenzivnejší. Snadno se pestuje doma - potrebuje jen pár hodin slunce denne a pravidelnou zálivku.
Libečku se pripisují močopudné účinky (pomáhá odstraňovat prebytečnou vodu z tela a podporuje činnost ledvin) a také účinky karminativní, což je neocenitelné pri boji s nadýmáním a zažívacími problémy. Jak uvádí zdraví.gazeta.pl, vykazuje rovnež expektorační účinky díky obsahu eukalyptolu (eukalyptového oleje), který napomáhá odstraňování hlenu z dýchacích cest. Proto se vyplatí po nem sáhnout pri nachlazení a infekcích. Díky protizánetlivým a antibakteriálním vlastnostem se využívá také pri léčbe zánetu. Libeček muže podporit i regulaci menstruačního cyklu, protože má spazmolytické účinky.
Rostlina muže vyvolávat alergické reakce u osob citlivých na složky jejích éterických oleju. Navíc má fotocitlivé účinky, což znamená, že muže zvyšovat citlivost pokožky na UV zárení. Libeček se nedoporučuje tehotným a kojícím ženám ani jako doplnek stravy pro deti. Osobám užívajícím močopudné léky nebo trpícím chorobami ledvin, srdce či vysokým krevním tlakem se doporučuje pred použitím poradit se s lékarem.
Čerstvé listy jsou skvelé do polévek, salátu či masitých pokrmu. Mužete je také sušit, abyste je meli po ruce po celý rok. Pripravuje se z nich čaj, který pomáhá pri zažívacích potížích a podporuje močový systém. Z korene se vyrábejí léčivé tinktury s protizánetlivými účinky. Vyplatí se také využít éterický olej z libečku - ten se široce používá pri výrobe kosmetiky, napríklad mýdel a masážních oleju.