Jednalo se o požadavek na vyhlášení nových voleb na Ukrajine. Podle Rádia Svoboda diplomaté z EU uvádejí, že tento bod "potichu zmizel" z aktuálních jednání. V minulosti byl pritom součástí ruského seznamu "potenciálních podmínek" pro ukončení války. Rozhlas zároveň upozorňuje, že to nutne neznamená, že se Moskva tohoto požadavku zcela vzdala.
Rádio Svoboda dále informuje, že Francie, Nemecko a Velká Británie se intenzivne snaží obnovit jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Ruskem. Podle evropských činitelu je hrozba USA o možném odstoupení z vyjednávacího procesu spíše taktickým krokem s cílem zvýšit tlak na Kyjev. Evropská pozice vuči mírové dohode zustává beze zmen - napríklad Krym nebude nikdy oficiálne uznán jako součást Ruska, pokud s tím nebude souhlasit Ukrajina.
Dalším sporným bodem jsou sankce vuči Rusku. Spojené státy navrhují jejich částečné zmírnení, ale Evropská unie to odmítá. Naopak, podle zdroju Rádia Svoboda chtejí Paríž a Berlín tlak na Moskvu dále zvyšovat a v nejbližších týdnech prijmout nové sankce. Brusel zároveň pripravuje další kroky. V samostatném balíčku EU dokončuje opatrení zamerené na zmrazení majetku a zákaz vydávání víz patnácti Rusum, kterí jsou podezrelí z plánování hybridních útoku proti členským státum. Rozhlas ale upozorňuje, že Madarsko s nejvetší pravdepodobností nebude souhlasit, a sankce tak budou mít spíše symbolický charakter.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci vypustilo sto dronu. Tricet sedm jich bylo sestreleno, dalších čtyricet sedm zneškodneno pomocí elektronických systému. Útoky zasáhly Dnepropetrovskou, Charkovskou, Doneckou a Kyjevskou oblast. V Dnepropetrovské oblasti zemrela pri útoku dvanáctiletá dívka, její rodiče byli zraneni. O události informovaly záchranné složky. Z trosek zničeného domu bylo vyprošteno ješte jedno díte.