Podle Svetové zdravotnické organizace (WHO) patrí nespavost mezi nejčastejší zdravotní potíže - hned po bolesti. Spíme stále méne a hur. Výsledky výzkumu v rámci Národního programu prevence, publikované v časopise Psychiatria Polska, ukazují, že problémy se spánkem uvedlo 50,4 % účastníku (vzorek 2413 osob). Ženy mají problémy se spánkem časteji než muži. Spánek je pritom zásadní pro fyzické i psychické zdraví. Poruchy spánku mohou zpusobovat celou radu obtíží - podráždenost, potíže se soustredením nebo výpadky pameti.
Rozlišujeme nekolik typu nespavosti:
Nespavost se nejčasteji projevuje potížemi s usínáním, príliš brzkým probouzením, častým buzením behem noci nebo celkove špatnou kvalitou spánku. Po neklidné noci behem dne často cítíme nadmernou únavu, úzkost, potíže s koncentrací a pametí. Nedostatek spánku zvyšuje riziko chyb i dopravních nehod. Navíc nás už behem dne stresuje, zda se večer vubec podarí usnout - a tím se narušuje vnitrní klid. Podle WHO se nespavost považuje za nemoc tehdy, pokud se problémy se spánkem objevují alespoň trikrát až čtyrikrát týdne. V takovém prípade je nezbytné vyhledat odbornou pomoc.
Délka spánku je individuální a závisí na délce spánkového cyklu a počtu fází, které človek potrebuje k regeneraci. Obvykle se doporučuje spát minimálne 8 hodin, ale potreba spánku se výrazne liší podle veku:
Behem spánku má telo prostor pro regeneraci a biologickou obnovu. V hlubokém spánku se témer zcela utlumí funkce centrální nervové soustavy. V poslední fázi spánku - REM - dochází k bunečné regeneraci mozku, která je nezbytná pro jeho správné fungování behem dne. U lidí po težkých úrazech se často objevuje více snu, což muže urychlit hojení ran a celkové zotavení organismu.
Pokud pretrvávají problémy s usínáním nebo nekvalitním spánkem déle než 21 dní, jde už o nemoc a je nutné vyhledat lékare. Mezi časté príčiny nespavosti patrí:
Nespavost mohou vyvolat i vnejší faktory - vysoká teplota, hluk, ostré svetlo, silné emoce nebo aktivita pred spaním. Spánek muže narušit fyzická námaha, sledování televize nebo používání sociálních sítí tesne pred usnutím.
Prvním krokem by mela být návšteva praktického lékare, který vyloučí bežné príčiny – napríklad nadmerné množství alkoholu nebo nevhodné léky. K efektivním metodám léčby patrí i kognitivne-behaviorální terapie. Ta učí mimo jiné to, že by si človek mel lehnout do postele pouze tehdy, když opravdu cítí ospalost, a že postel by mela sloužit výhradne ke spánku a sexu.
Príležitostnou a krátkodobou nespavost lze zvládnout i domácími metodami. Mezi osvedčené tipy patrí:
Upozornení: Pokud nespavost trvá déle než 21 dní, neváhejte a vyhledejte odbornou pomoc.