Morské vlny veder: rostoucí riziko pro Balt
Mezi lety 1951 a 2020 se teplota vzduchu v oblasti polského pobreží Baltu zvyšovala o 0,29 °C za desetiletí. Podle IMGW jsou jedním z nejvýraznejších projevu techto zmen práve morské vlny veder, které nejen že pribývají, ale jsou také intenzivnejší. Výzkum vedcu z Klaip?dské univerzity ukázal, že v letech 1993-2023 se v jihovýchodní části more vyskytovaly prakticky každý rok a jejich trvání se prodlužovalo.
"Teploty jako v tropech"
Napríklad v roce 2021 trvala vlna veder až 60 dní, zatímco na počátku 90. let jich bylo méne než sedm. Ve stejném roce v červenci byla prumerná teplota vody o více než 4 °C vyšší než normál, s maximem 25,5 °C. "To jsou hodnoty bežné spíše pro tropická more" - uvádí IMGW. A varovné signály pokračují - v roce 2022 patrily rozsáhlé části Baltu k nejteplejším v historii merení. V Dánských úžinách bylo zaznamenáno 7 epizod MHW s teplotní odchylkou až +4,6 °C, v Botnickém zálivu se teplota vody vyšplhala až o +9,6 °C nad dlouhodobý prumer.
"Závažný dopad na rozmnožování ryb"
Morské vlny veder navíc nezasáhly jen povrch, ale pronikly až do hloubky témer 20 metru, což má u melkého Baltského more zásadní význam. "Takto hluboké vlny veder vedou k prudkému poklesu hladiny kyslíku a prispívají k rozširování zón s nízkým obsahem kyslíku pri morském dne" - vysvetluje IMGW. Podle vedcu bude další zesilování tohoto jevu mít dramatické dusledky pro rozmnožování ryb i celkovou rovnováhu morského ekosystému.
Co je príčinou morských vln veder?
IMGW uvádí, že klima v oblasti Baltského more ovlivňuje predevším variabilita atmosférické cirkulace nad severním Atlantikem. Baltské more jako melké, polouzavrené a málo slané je obzvlášt náchylné k akumulaci tepla. Omezená výmena vody se Severním morem znamená, že teplo se zde hromadí rychleji a zustává déle. Nízká salinita navíc omezuje promíchávání teplejších povrchových a chladnejších hlubinných vrstev.
Znepokojivé klimatické scénáre
IMGW pripomíná, že v roce 2022 provedl Leibnizuv institut pro výzkum Baltského more (Nemecko) klimatické modely do roku 2100. Podle nich budou velké oblasti Baltu zažívat morské vlny veder prumerne jednou ročne, v Rižském a Finském zálivu dokonce 2-3krát za rok. V Botnickém zálivu by tyto vlny mohly trvat až 20 dní. "Vedci se shodují, že se Baltské more bude do konce století dále oteplovat - o 1,1 až 3,2 °C" - uvádí IMGW.
