Sedavý životní styl je spojen s vyšším rizikem úmrtí v dusledku kardiovaskulárních chorob (CVD), vyšším rizikem vzniku rakoviny a diabetu 2. typu a zkrácením délky života. Vedci z Univerzity v Sydney v Austrálii provedli experiment, který je vedl k záveru, že v takové situaci si mužeme pomerne jednoduše pomoci.
Hledali odpoved na otázku, jak každodenní fyzická aktivita souvisí s rizikem srdečních onemocnení, a analyzovali data získaná od více než 72 tisíc dobrovolníku spolupracujících s britským biobankem (obrovský soubor lékarských údaju milionu lidí, vytvorený v roce 2006, sleduje zdravotní stav účastníku po dobu nejméne 30 let). V tomto prípade data pocházela z témer sedmi let sledování. V rámci experimentu byli dobrovolníci požádáni, aby po dobu 7 dní nosili na ruce zarízení, které monitoruje fyzickou aktivitu, včetne počtu kroku provedených každý den a času stráveného vsede.
Prečtete si také: "Nedelej to pred spaním. Zvyky, které ztežují usínání".
Vedci dospeli k záveru, že optimální počet je 9 000 až 10 000 kroku denne. Taková aktivita pomáhá čelit následkum sedavého životního stylu, snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnení o 21 procent a riziko úmrtnosti o 39 procent. Krome toho bylo zjišteno, že čím více kroku účastníci studie denne udelali, tím nižší bylo riziko kardiovaskulárních onemocnení a dokonce predčasné smrti, bez ohledu na to, kolik času dobrovolníci strávili vsede. To znamená, že i lidé, kterí tráví mnoho hodin u stolu, mohou predejít škodlivým následkum nedostatku pohybu tím, že budou delat více kroku každý den. Vedci také zjistili, že bez ohledu na to, zda vedeme sedavý nebo aktivní životní styl, první zdravotní prínosy se objevují již pri približne 4 000 až 4 500 krocích denne, i když nejoptimálnejší zustává 9 000 až 10 000 kroku.
(...) To je duležité poselství pro verejné zdraví - ukazuje se, že jakýkoli pohyb má význam a že lidé mohou a meli by se snažit vyrovnat zdravotní dusledky nevyhnutelného sedavého životního stylu tím, že zvýší počet kroku, které denne udelají, - ríkají autori studie. Výsledky byly zverejneny v časopise "British Journal of Sports Medicine".