"Dusící andel" je název, který prímo odkazuje na jednu z príčin úmrtí v dusledku záškrtu. Mluvíme zde o udušení, ke kterému dochází v dusledku uzavrení dýchacích cest nekrotickou pseudomembránou (vzhledem pripomínající "andelská krídla"), která se hromadí v hrdle, a otokem krku zpusobeným výrazným zvetšením krčních lymfatických uzlin. Ochranu pred touto nemocí mela zajištovat očkování, která jsou v Polsku povinná. To pomohlo nemoc eliminovat, ale nyní se ukazuje, že se vrací.
Záškrt je životu nebezpečné onemocnení. Pred zavedením povinného očkování vyvolával záškrt obrovský strach a byl nazýván "dusícím andelem", protože zpusobil smrt tisícu detí. Avšak s rozvojem medicíny a povinným očkováním byl záškrt prakticky eliminován.
V Polsku se v současnosti prípady záškrtu neevidují, ale podle portálu szczepienia.pzh.gov.pl "podle údaju WHO bylo v roce 2016 zaznamenáno 7097 prípadu tohoto onemocnení. Oblasti s endemickým výskytem záškrtu jsou zeme jihovýchodní Asie, jižního Pacifiku, Blízkého východu, Afriky, východní Evropy a Strední Ameriky. V Evrope je každý rok zaznamenáno 20-30 prípadu a nekolik úmrtí".
Radio ZET uvedlo, že v Berlíne a Braniborsku byly zaznamenány dva prípady této nemoci. Jedním z nich je desetiletý chlapec z Berlína. Podle informací od Wojciecha Hernese se chlapec nachází na infekčním oddelení jedné z berlínských klinik a jeho stav je vážný. Nebyl očkován proti záškrtu. Druhý pacient, u kterého byla diagnostikována difterie, byl očkován, což mu umožnilo zvládnout nemoc mnohem lehčeji, i když stále vyžaduje hospitalizaci.
Očkování proti záškrtu není v Nemecku povinné, ale mnoho lékaru jej doporučuje. V Polsku je však toto očkování povinné a zahrnuje deti a mladistvé do 19 let. Je také duležité zmínit, že dospelí, kterí byli očkováni, by meli každých 10 let dostávat posilovací dávku.
První príznaky záškrtu se obvykle objevují 2 až 6 dní po infekci. V počáteční fázi bývá záškrt často zameňován s angínou zpusobenou streptokoky. Prubeh nemoci závisí na klinické forme, nejčasteji se však setkáváme se záškrtem hrdla a hrtanu.
Nemoc obvykle začíná slabostí, bolestí v krku a zhoršením celkového stavu. K charakteristickým príznakum patrí také zvetšené lymfatické uzliny a mdlý zápach z úst.
V prípade záškrtu hrtanu se vyskytují také:
Léčba spočívá v injekční aplikaci dávky séra (množství závisí na závažnosti a dni onemocnení), které obsahuje antidifterickou antitoxinu (protizáškrtové sérum) a podávání antibiotik. Krome toho se behem léčby podává vitamín C, komplex vitamínu B a kokarboxyláza.