Podle legend vše začalo ve 14. století v Bytomi. Kazatel kostela Panny Marie, Mikuláš z Pyskowic, pronesl kázání na príkaz faráre Petra z Kozlí, které rozhnevalo meštany. Pravdepodobne šlo o morální nebo finanční otázky (často verícím vyčítal, že dostatečne nepodporují církev – podle webu bytom.beuthen.prv.pl mel požadovat opravu dverí kostela, aby se chránil pred psy a prasaty). Co se stalo dál?
Duchovní pronesl urážlivé kázání. Meštané se rozhodli pomstít
Uražení radní povolali faráre, aby vysvetlil situaci. Zajímavé je, že knez, který se obával o svuj život, prišel na radnici s monstrancí (liturgická nádoba, do které se vkládá hostie), a díky tomu se vrátil do kostela bez újmy. Netušil však, že za ním poslali pacholky, kterí ho spolu s Mikulášem unesli. Bylo svoláno shromáždení, na kterém duchovní odsoudili za urážlivé kázání a odsoudili je k smrti utopením v rybníku vedle svatomarí Magdalény. Verdikt byl vykonán v zárí roku 1367 nebo 1369.
Na Bytom byla uvalena kletba. Papež mel kletbu sejmout
Je možné, že prísný trest byl spojen s tím, že duchovní, zejména farár Petr, byli zapojeni do konfliktu s meštany, ke kterému došlo po rozdelení mesta mezi knížata olešnické a tešínské. Podobnou verzi událostí uvádí tvurkyne obsahu s prezdívkou @martyna.wdrodze na TikToku. Meštané na strane Olešnice meli vyhlásit neposlušnost knežím ze strany Tešína a vyhnat je z mesta, což vedlo k tomu, že krakovský biskup na Bytom uvalil kletbu.
"Mesto, kdykoli se zotaví, upadne do záhuby dvakrát tak silne," vysvetluje tvurkyne na TikToku. Dodává, že podle záznamu mel kletbu ve 14. století sejmout papež Klement XI. Ješte v roce 2007 byl v této veci odeslán dopis katovickému arcibiskupovi, aby kontaktoval papeže Benedikta XVI.
O trestu od krakovského biskupa mužeme číst také v Letopisech Jana Długosze. Podle zyciebytomskie.pl kronikár napsal, že poté, co se meštané priznali k vražde, duchovní je zbavil "veškerých poct, dustojností a úradu" a jejich synum a vnukum odebral možnost "prijímat knežská svecení a získávat církevní benefice". Navíc mesto a sousední farnosti byly podrobeny církevnímu interdiktu.
