To je nejsložitejši dopravni uzel na svete. Má 20 jizdnich pruhu a 15 nadjezdu

Huangjuewan, dopravni uzel v cinském Chongqingu, je pravdepodobne nejsložitejši križovatkou na svete. Dvacet jizdnich pruhu a patnáct nadjezdu smerujicich dopravu do osmi ruzných smeru vytvári skutecný labyrint, který svou složitosti udivuje, ale zároven i desi.
Dopravni uzel v Chongqing
Fot. www.istockphoto.com/nakaret4

Dopravní uzly jsou klíčovými prvky infrastruktury, jejichž cílem je snížit dopravní zatížení a zajistit plynulý prujezd automobilu. Ve mestech s hustou zástavbou a rychle rostoucím počtem aut se projektanti musejí vyporádat s výzvou, jak sladit potreby ridiču s omezeným prostorem. Jedním z nejextrémnejších príkladu techto rešení je čínský uzel Huangjuewan, který svou velikostí a složitostí privádí k úžasu i ty nejzkušenejší ridiče.

Dopravni uzel v Chongqing.
Dopravni uzel v Chongqing.Fotografie istockphoto.com/JIANGLE CHEN

Co je to dopravní uzel? V Číne vznikla konstrukce, která bere dech

Když si predstavíme mimoúrovňová krížení, obvykle nás napadne klasická "čtyrlístková" križovatka – dvouúrovňová križovatka se čtyrmi hladkými oblouky umožňujícími plynulé zmeny smeru. Huangjuewan je však úplne jiná liga. Je to skutečný silniční kolos s dvaceti jízdními pruhy a patnácti nadjezdy, které rozvádejí dopravu do osmi ruzných smeru. Celkem pet úrovní komunikací, pričemž nejvyšší nadjezd se tyčí až 30 metru nad zemí. Celková délka silnic v tomto uzlu činí 16,5 kilometru, což je více než vzdálenost z centra Varšavy k mestským hranicím (15 km) nebo napríč celým Parížem ze západu na východ (13 km). Tento uzel je skutečným inženýrským dílem, které nemá na svete obdoby.

Uzel byl dokončen v roce 2017, pričemž práce na jeho výstavbe trvaly celých osm let. Jeho účelem bylo usporádání dopravy v jednom z nejrychleji se rozvíjejících mest v Číne. Jak si zde poradí automobilová navigace? Není známo – GPS signál muže mít problémy, nebot nekteré komunikace se nacházejí pod čtyrmi vrstvami nadjezdu.

Prečtete si také: Toto polské mesto bylo prokleté. Kletbu mel sejmout sám papež. Vše kvuli strašlivému zločinu. 

Psychologie silničního provozu a Braessuv paradox

Stavba obrovských dopravních uzlu se často jeví jako nezbytná v mestech s rychle rostoucím počtem vozidel. Nicméne Braessuv paradox, formulovaný nemeckým matematikem Dietrichem Braessem v 60. letech, ukazuje, že více pruhu nutne neznamená lepší tok dopravy. Rozširování silnic muže pritahovat více ridiču, což vede k zácpám místo jejich odstranení. V nekterých prípadech uzavrení části komunikací muže zlepšit propustnost celé síte. Uzel Huangjuewan je zajímavým príkladem, který vybízí k zamyšlení nad tím, zda rozširování dopravní infrastruktury skutečne reší dopravní problémy, nebo zda vytvárí nové obtíže.