Autor: Patryk Strzałkowski, novinár Gazeta.pl.
V Polsku stále více cestujeme vlakem, jak je videt na rekordních číslech počtu cestujících, kterými se PKP chlubí. Ale co zahraniční cesty? Železnice by mohla být alternativou k letadlu, alespoň v nekterých smerech. Letecká doprava má výrazne negativní dopad na klima, zatímco cesta vlakem na stejné trase muže znamenat až o 80-90 procent méne emisí skleníkových plynu než letadlem.
Trasa Bologna–Varšava byla méne složitá, než jsem očekával: stačila jedna prestávka, i když nakonec ponekud komplikovaná. Více než pet hodin expresním vlakem z Bolone do Rosenheimu v jižním Bavorsku, kde jsem mel nastoupit do nočního vlaku Mnichov–Varšava.
Nejprve jsem musel koupit lístek pres nemecké nebo rakouské dráhy. Na PKP nebylo možné tuto trasu ani vyhledat, a kdybych kupoval lístky zvlášt, pravdepodobne bych zaplatil víc. Použití portálu Deutsche Bahn bylo snadné, ale škoda, že to polský prepravce neumožňuje.
Cesta samotná začala hladce. Pohodlná sedadla, prostor na notebook a funkční Wi-Fi mi umožnily pracovat. Za Veronou se začaly otevírat nádherné horské výhledy a obed v jídelním voze byl príjemným zpestrením. Po témer šesti hodinách s mírným zpoždením jsem dorazil do Rosenheimu a pokračoval na Linz. Poslední část cesty: skoro 12 hodin v lužkovém voze do Polska. Lužkové vozy PKP byly starší, ale funkční (chybela Wi-Fi). Na mé horní posteli se mi spalo dobre, ráno jsem dostal jednoduchou snídani a krátce po deváté jsme byli podle jízdního rádu ve Varšave.
Cesta byla príjemná a produktivní, ale cena zustává hlavní prekážkou. Petinásobek ceny letu je pro mnoho lidí neakceptovatelný.
Evropa má bohatou železniční tradici a infrastrukturu, která muže poskytnout smysluplnou alternativu k létání.