Barva vlasu je jedním z nejcharakterističtejších prvku našeho vzhledu. Presto málokdo premýšlí nad tím, jak složité genetické procesy určují odstín našich pramenu. Černá, hnedá, blond nebo zrzavá – každý odstín má svou jedinečnou genetickou historii. Mezi nimi však zrzavá barva zaujímá výjimečné místo svou vzácností, což fascinuje vedce i verejnost.
Zrzavá barva vlasu patrí mezi nejvzácnejší na svete – má ji pouze 1–2 % populace. Podle portálu GeekWeek je tento odstín výsledkem recesivní mutace genu MC1R, který se nachází na 16. chromozomu. Aby díte melo zrzavé vlasy, musí mu oba rodiče predat tuto specifickou genovou variaci.
Gen MC1R však neovlivňuje pouze barvu vlasu. Zrzaví lidé mají často vyšší citlivost na bolest a jejich reakce na anestetika bývají neobvyklé. Tyto vlastnosti z nich činí genetický fenomén, který vedce fascinuje již mnoho let.
Pro srovnání – nejčastejší barvou vlasu je černá, kterou má približne 80 % svetové populace. Podle Radia Zet je tento odstín spojen s vysokou hladinou melaninu. Evolučne tmavý pigment poskytuje ochranu pred škodlivým UV zárením, což vysvetluje jeho rozšírení v oblastech s vysokou intenzitou slunečního zárení, jako je Asie a Afrika.
Dalším bežným odstínem je hnedá, kterou má asi 11 % lidí. Tento odstín zahrnuje široké spektrum barev – od svetlé hnedé až po témer černou – což z nej činí jednu z nejrozmanitejších kategorií. Blond vlasy jsou vzácnejší, má je pouze 2–3 % populace, prevážne v severní Evrope. Práve tam historické a environmentální faktory podporovaly udržení svetlých pigmentu.
Nejvetší koncentrace zrzavých lidí je v Irsku a Skotsku, kde tento odstín vlasu má 10–13 % populace a až 40 % lidí jsou nositeli genu MC1R. Tato vysoká koncentrace mutace pritahuje pozornost genetiku, kterí zkoumají, jak se zde tyto jedinečné genetické vlastnosti vyvinuly a udržely.
V jiných částech Evropy, napríklad v Nemecku, Francii a Itálii, mají zrzavé vlasy jen asi 2 % lidí. Zajímavostí je, že gen MC1R se vyskytuje také v odlehlých oblastech, jako je Udmurtsko v Rusku, kde je počet zrzavých lidí prekvapive vysoký. Toto geografické rozšírení genu nabízí zajímavé podnety k výzkumu migrací a genetické historie Evropy.